Dotazy a odpovědi

1371 Zdravotní problémy při růstu zubů

Dotaz:

Chtěla bych se zeptat, jak je to s problémy při růstu zubů. Mému dítěti růst zubů vůbec žádné problémy nezpůsoboval, ale v okolí slyším o teplotách, průjmech, bolestech atd., zároveň ale čtu na instagramových profilech pediatrů a zubařů, že je to mýtus a růst zubů teploty ani průjmy nezpůsobuje a pochybnosti jsou i o bolestech. Můžete se na to tedy podívat nějak podrobněji, co opravdu říkají nové studie?
Růst zubů

Minutová odpověď:

1)

Většina příznaků spojovaných s prořezáváním zubů je pravděpodobně způsobena jinými původci, než jsou samotné zuby. V období prořezávání dočasných zubů dochází k tvorbě vlastního imunitního systému dítěte. Dítě je v tomto období nesmírně náchylné k různým infekcím, které mohou tyto příznaky způsobit.

2)

Závěry v mé odpovědi bych nebral jako stoprocentní. Existuje jen omezený počet odborných prací zabývajících se tímto tématem.

3)

V odborném prostředí tak nepanuje o tomto tématu naprostá shoda.
Růst zubů

Celá odpověď:

Přestože je prořezávání zubů nedílnou součástí dětského vývoje, je až překvapující, jak málo je známo o příčinách a zvládání projevů s prořezáváním spojených. Je pravdou, že existuje celá řada různých mýtů o příznacích spojovaných s prořezáváním. 

Již staří Řekové…

Kromě nejčastěji zmiňované bolesti se často hovoří například o střevní potížích, kolikách, křečích, horečkách, malátnosti, zánětech středního ucha, zvracení, poruchách spánku, kožních vyrážkách a mnoha dalších problémech [1–6]. Jinými slovy za dobu, co se prořezávání zubů historicky sleduje, což je přibližně nějakých 5000 let [7], bylo již na tento úkaz sváděno téměř cokoliv. 

Učenci jako Hippokrates, Celsus nebo Aristoteles přisuzovali prořezávání zubů výraznou úmrtnost kojenců [7] a toto přesvědčení částečně přetrvalo až do období 19. století [8]. Pro zajímavost: například v 18. století ve Francii byla polovina všech úmrtí kojenců přisouzena právě prořezávání zubů [9].

Hlavním problémem všech projevů spojovaných s prořezáváním zubů je, že byly pozorovány a popsány rodiči, pečovateli, nebo i zdravotníky [2, 3, 6–8, 10–12]. 

Odborných studií je málo

Odborných studií zaměřených na toto téma je ale velice málo [upraveno dle 13]. Pro představu: odborný článek z roku 2002, který se zabýval mapováním anglicky psaných studií moderní medicíny zaměřených na prořezávání zubů, odhalil pouze 13 takovýchto prací [8]. Různé novodobé studie poskytují rozdílné výsledky, viz zdroje [1, 5, 7, 8, 14–16].

Uváděné projevy jsou v mnoha případech údajně způsobeny bakteriálními infekcemi, zánětem mozkových blan nebo virem herpes simplex (virem způsobujícím opary), které se u kojenců vyskytují a jsou bolestivé samy o sobě [17–19]. 

Za zmínku stojí článek Iana L. Swanna, dětského lékaře z Královské nemocnice pro nemocné děti v Edinburghu z roku 1979 [20]. Swann zde dokázal u 48 z 50 vyšetřených pacientů, že u nich projevy jejich rodiči nebo jinými lékaři spojované s prořezáváním zubů mají jiného původce, než jsou právě zuby. 

Pak jsou jiné studie, které naopak tvrdí, že mezi výše vyjmenovanými příznaky a prořezáváním existuje spojitost, viz zdroje [7, 12, 14, 21–24]. Dalo by se tedy říci, že se vědecká komunita úplně neshodne.

Je bolest opravdu způsobena prořezáváním zubů?

Bolest je nejčastěji uváděným symptomem spojovaným s prořezáváním zubů [3, 8, 25–27]. Navzdory tomu, že se bolest údajně projevuje až v 85 % případů, stále nemáme jasné důkazy, že by byla skutečně způsobena samotným prořezáváním [3, 25–28]. 

Panuje obecná představa, že dítě trpí bolestí, protože vypadá rozrušeně, nebo si rodiče myslí, že řezací hrany a hrbolky zubů se během prořezávání silou tlačí skrze čelistní kost a dásně. 

Bolest je ale spíše důsledkem zánětů, které se objevují v tkáni okolo prořezávajícího se zubu [3, 8, 26, 29–32]. Konkrétně tedy není příčinou bolesti zub, ale zubní váček v dásni (tzv. zubní folikul), ze kterého následně vznikají některé zubní tkáně. Tento váček obsahuje celou řadu látek, jež mohou způsobit zánětlivou reakci a bolest [8, 33]. 

Tvoří se vlastní imunita dítěte

V období mezi šestým a dvanáctým měsícem stáří dítěte, tedy v období prořezávání prvních (mléčných) zubů, dochází ke ztrátě protilátek získaných od matky a dítě si začíná vytvářet svoji vlastní imunitu. V tomto období je velmi náchylné na různé infekce, jejichž projevy mohou být nesprávně spojovány s prořezáváním zubů [8, 33]. Je tedy pravděpodobné, že většina příznaků spojovaných s prořezáváním zubů má jiné původce než zuby samotné.

Svoji odpověď na vaši otázku bych rád zakončil citátem profesora R. S. Illingwortha, jednoho z nejznámějších britských pediatrů: „Teething produces nothing but teeth.“ Tedy hrubě přeloženo: „Při prořezávání zubů nevzniká nic jiného než zuby.“ [34]

Zdroje:

[1]    R. E. McDonald, D. R. Avery, and J. A. Dean, ‘Eruption of the teeth: local, systemic and congenital factors that influence the process’, in Dentistry for the child and adolescent., 9th ed., J. A. Dean and R. E. McDonald, Eds., St Louis: Mosby, 2010, pp. 155–176

[2]    https://doi.org/10.1542/pir.30-8-e59 

[3]    https://doi.org/10.1038/sj.bdj.4801078 

[4]    M. Jones, ‘Teething in children and the alleviation of symptoms.’, J Fam Health Care, vol. 12, no. 1, pp. 12–3, 2002

[5]    https://doi.org/10.1136/bmj.325.7368.814 

[6]    https://doi.org/10.1016/j.pec.2004.05.005 

[7]    https://doi.org/10.1542/peds.105.4.747 

[8]    https://doi.org/10.1038/sj.bdj.4801349 

[9]    D. L. King, ‘Teething revisited.’, Pediatr Dent, vol. 16, no. 3, pp. 179–82, 1994.

[10]  O. Denloye, O. O. Bankole, and G. A. Aderinokun, ‘Teething myths among community health officers.’, Odontostomatol Trop, vol. 28, no. 109, pp. 19–22, Mar. 2005.

[11]  https://doi.org/10.1111/j.1365-2214.2004.00431.x 

[12]  https://doi.org/10.1177/000992289503401104 

[13]  A. K. L. Tsang, ‘Teething, teething pain and teething remedies’, International Dentistry South Africa, vol. 12, no. 5, pp. 48–61, 2010.

[14]  https://doi.org/10.1136/adc.67.2.233 

[15]  https://doi.org/10.1016/j.pec.2004.05.005 

[16]  https://doi.org/10.1542/peds.106.6.1374 

[17]  D. L. King and W. Steinhauer, ‘Herpetic gingivostomatitis and teething difficulty in infants’, Pediatric Dentristy, vol. 14, no. 2, pp. 82–85, 1992.

[18]  https://doi.org/10.1128/CMR.18.1.217-245.2005 

[19]  https://doi.org/10.1056/NEJM199205283262201 

[20]  https://doi.org/10.1136/pgmj.55.639.24 

[21]  https://doi.org/10.1038/sj.bdj.4802630 

[22]  M. H. Seward, ‘General disturbances attributed to eruption of the human primary dentition.’, ASDC J Dent Child, vol. 39, no. 3, pp. 178–83, 1972.

[23] https://journals.lww.com/jped/fulltext/1996/14010/localised_disturbances_associated_with_primary.72.aspx 

[24]  https://doi.org/10.1136/bmj.320.7250.1652 

[25]  S. Lloyd, ‘Teething in babies: separating fact from fiction.’, Prof Care Mother Child, vol. 6, no. 6, pp. 155–6, 1996.

[26]  https://doi.org/10.1111/j.1600-0722.1998.tb02205.x 

[27]  https://doi.org/10.1046/j.1365-263X.2002.00356.x 

[28]  https://doi.org/10.1046/j.1440-1754.1999.355395.x 

[29]  https://doi.org/10.3109/03008209509013718 

[30]  https://doi.org/10.1177/154411130201300403 

[31]  https://doi.org/10.1038/sj.bdj.4811712 

[32]  https://doi.org/10.1038/sj.bdj.4807796 

[33]  S. Sood and M. Sood, ‘Teething: Myths and Facts’, Journal of Clinical Pediatric Dentistry, vol. 35, no. 1, pp. 9–13, 2010.

[34]  R. S. Illingworth, The normal child: Some problems of the early years and their treatment, 6th edition. New York: Churchill Livingstone, 1975.

Odpovídal

(Archeologický ústav AV ČR, Ústav jaderné fyziky AV ČR, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Odborná recenze:

(INM-Leibniz-Institut für Neue Materialien )

Editace textu:

Štítky: problémy, zdraví, zuby