Dotazy a odpovědi

Souvisí začátek topné sezóny s vlnou respiračních onemocnění?

Datum odpovědi: 14. 4. 2025

1420

Dotaz:

Chtěl jsem se zeptat, zda nemůže být nějaká souvislost mezi začátkem topné sezóny a první vlnou respiračních onemocnění? Vycházím z myšlenky, že radiátory jsou půl roku nepoužívané, pravděpodobně se v nich za tu dobu mohlo usadit množství prachu, roztočů a bakterií. Tyto usazeniny, alespoň dle mého mínění, se v okamžiku spuštění radiátoru začnou uvolňovat do ovzduší. Také mi přijde, že čištění/dezinfekce radiátorů není běžná záležitost, jako je tomu třeba u klimatizace. Zároveň nové radiátory vlastně není jednoduché vyčistit, jako tomu bylo u starých litinových. Předem mockrát děkuji za odpověď, pokud je moje otázka relevantní. Samozřejmě chápu, že je pravděpodobně začátek dáván do souvislosti s poklesem teplot, ale nemůže mít tohle také vliv?
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Viry a bakterie se primárně šíří přenosem z člověka na člověka a nepřežijí dlouho na horkých a suchých površích.

2)

To stejné platí pro roztoče, kteří sice nešíří infekční nemoci, ale mohou způsobit alergickou reakci. Ti se nacházejí zejména v peřinách a textiliích.

3)

Proto je spíš nepravděpodobné, že by se nemoci nebo roztoči šířili z prachu z topení na začátku topné sezony.
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Většina respiračních onemocnění neboli onemocnění dýchacích cest je způsobena viry, za nimi následují bakterie [1]. Viry se převážně šíří přenosem z člověka na člověka, avšak některé viry se mohou šířit i nákazou z různých povrchů [2, 3].

Viry a bakterie vydrží na površích různě dlouhou dobu, která závisí na mnoha faktorech jako teplota, vlhkost, typ povrchu atd. Většinou se ale jedná o hodiny (v případě RS virů a rhinovirů), dny (SARS-CoV 2), až týdny (chřipka). Bakterie vydrží na površích déle než viry – některé až měsíce. Jedná se ale spíš o výjimky [4].

Viry nebo bakterie by proto musely na povrchu topného tělesa vydržet od jara do příští zimy, tzn. 7–8 měsíců, což je spíš nepravděpodobné. Hlavně vysoké teploty v létě mikroby úspěšně ničí.

Roztoči přímo nezpůsobují nebo nešíří nemoci, ale u jedinců s alergiemi mohou zhoršit nebo přímo vyvolat alergickou reakci, a to jak samotný roztoč, tak i jeho pozůstatky. Roztoči se nejvíc vyskytují na vlhkých a teplých místech, zejména v peřinách a dekách, kobercích, různých textiliích atd. Nepřežijí na suchých a moc horkých místech, takže topení pro ně není ideální místo pro přežití [5]. 

V zimních měsících se pak viry snadněji šíří zejména kvůli tomu, že lidé tráví více času v uzavřených prostorách, a také kvůli nižší vlhkosti vzduchu, který vysušuje přirozený obranný mechanismus těla – sliznice dýchacího ústrojí – a zároveň dovolí kapénkám s viry se udržet delší čas ve vzduchu [6]. To jsou tedy hlavní příčiny šíření respiračních nemocí v zimě čili v topné sezóně. Vliv spuštění radiátorů prokázán nebyl a je spíše nepravděpodobný.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Dominik

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1186/s12879-023-08750-7 

[2] https://asm.org/articles/2023/november/how-viruses-spread-indoors-what-to-do-about-it

[3]  https://doi.org/10.1007/s12560-010-9025-6 

[4] https://doi.org/10.1007/978-3-319-08057-4_2 

[5] https://www.cuh.nhs.uk/patient-information/dust-mites-in-your-home/

[6] https://newsnetwork.mayoclinic.org/discussion/mayo-clinic-minute-why-do-people-get-sick-with-viruses-in-the-winter/

Odpovídal

(Max Planck Institute of Biochemistry)

Odborná recenze:

(Ústav biochemie a mikrobiologie, VŠCHT Praha)

Editace textu:

Štítky: bakterie, viry, zima

Mohlo by se vám líbit: