Pach repelentů: vy se ptáte, my odpovídáme!

Odpověď

Pyrethroidy jsou skupina organických látek podobných přírodně se nacházejícím pyrethrinům u chryzantém. Jejich toxicita je přibližně 2000× vyšší u hmyzu než u obratlovců [1], a proto nalezly použití jako insekticidy. Tyto látky však mohou poškodit také vodní členovce a ryby, z vyšších živočichů jsou známé případy otravy koček (které ale tyto látky metabolizují jinak než ostatní savci jako třeba my [2, 3]). Pyrethroidy fungují na základě ovlivnění nervových vzruchů prostřednictvím sodíkových kanálů v membránách axonu (část nervové buňky, neuronu) a svým neurotoxickým účinkem narušují šíření informací po těle.

Tyto látky se začaly používat přibližně v 80. letech 20. století a první případy nežádoucích účinků pochází spíše z industrializovaného zemědělství. Týkají se zejména případů, kdy byl někdo těmto látkám vystavován buď dlouhodobě, nebo ve velkém množství. Rizika použití pyrethroidů se odvíjí od délky a taky způsobu kontaktu s nimi. Nejčastěji se jedná o kontakt s kůží či inhalaci. Nejzávažnější je případné požití (zejména pokud by se jednalo o koncentrovanější roztok). V případě kožního kontaktu s příliš velkým množstvím látky se nežádoucí účinky projevují pálením a bolestí. Akutní perorální otrava po požití většího množství látky pak bolestí hlavy, únavou, zvracením a parestezií (pocity brnění, pálení) [1].

Přehled WHO

Dokument Světové zdravotnické organizace z roku 2005 uvádí u jednotlivých pyrethroidů hladinu bez pozorovaných nežádoucích účinků (tzv. NOAEL, No-observed-adverse-effect level) přibližně v rozmezí 1–5 mg na kg tělesné váhy denně. Tyto hodnoty vychází z nejzávažnější zkoumané cesty podání, v tomto případě perorálním požití. Akceptovatelný denní příjem (ADI, acceptable daily intake) bez zdravotních rizik v celoživotním horizontu pak uvažuje ještě s další bezpečnostní hranicí (100× nižší, tzn. v rozmezí 0,01–0,07 mg/kg/den) [4]. V případě kožního kontaktu se hladiny NOAEL pohybují o několik řádů výš (stovky až tisíce mg/kg/den).

Pro porovnání WHO uvádí koncentrace bezprostředně po nastříkání pod postelovými moskytiérami. Ty se pohybují v rozmezí 0,02–0,055 μg/m3 a i s konzervativními předpoklady (např. celodenního pobytu pod sítí, 100% absorpce látky) by takový příjem odpovídal expozici 0,07 μg/kg u 10kg dítěte. Jedná se tak o přibližně 1000× nižší denní příjem, než je bezpečnostní limit. Tedy člověk by se musel hodně snažit, aby „bezpečné“ nebo spíš „neškodné“ hodnoty překročil.

Transfluthrin, metofluthrin

Látky obsažené v insekticidech jsou v EU regulovány a díky tomu je možné nalézt zprávy, které hodnotí jejich bezpečnost při uvedení na trh. Taková zpráva počítá opět s několika scénáři vystavení člověka dané látce (krátkodobé/dlouhodobé, kožní/inhalační/perorální), a to včetně dětí a kojenců. Opět se zde pohybujeme v rozdílu tisícinásobků mezi hladinou NOAEL a expozicí v jednotlivých případech [5, 6]. V extrémním případě hodnotící zpráva uvažovala i případné požití lahvičky s přípravkem – v takovém případě by 10kg kojenec musel vypít např. necelou polovinu lahvičky SumiOne (18,75 ml), aby bylo dosaženo ekvivalentní úrovně NOAEL pro akutní toxicitu.

Novější přehledový článek shrnuje působení několika zástupců této skupiny (permethrinu, deltamethrinu a alpha-cypermethrinu) a jejich rizika zejména na nervový, kardiovaskulární a reprodukční systém včetně možných imunitních reakcí, alergií a astmatu [1]. Poněkud zneklidňujícími jsou zprávy o možném zvýšeném riziku vzniku nádorů, nicméně zde se jedná o data z výzkumu na laboratorních zvířatech a efekt je patrný spíše u vyšších koncentrací a dlouhodobého (celoživotního) horizontu.

U dětí při vystavení vyšším dávkám nebo dlouhodobému použití byly zaznamenány symptomy agitace, zrychleného srdečního tepu, ale také poruchy spánku, ovlivnění krátkodobé paměti a koncentrace. Děti jsou obecně citlivější na efekt pyrethroidů, které snadněji procházejí skrz jejich pokožku (obzvláště při větší ploše odhalené kůže) [1].

Shrnutí

Co si tedy z toho odnést? Pyrethroidy jsou poměrně bezpečnou skupinou insekticidů. Při krátkodobém použití v běžných koncentracích a dodržení pokynů na přípravcích se vystavíme méně než tisícině dávky, při které se objevovaly nežádoucí účinky.

Děti jsou na působení pyrethroidů náchylnější než dospělí. Příznaky případné otravy mohou zahrnovat kožní symptomy (vyrážky, pálení, svědění) či neurologické (bolesti hlavy, zvracení, až poruchy spánku).

Při běžném použití je proto potřeba zabránit požití a ideálně i omezit kontakt přímo s kůží. Jednotlivé přípravky se liší podle své obsahové látky i koncentrace, a proto je potřeba se vždy podívat přímo na pokyny ke konkrétnímu přípravku.

Za Zeptej se vědce odpovídal Lukáš

Mgr. Lukáš Dušek, farmaceutický konzultant