Jako ultrazvuk se obvykle označuje vlnění o frekvenci 20 kHz a vyšší (jedná se tedy o kmitočty pro lidské ucho neslyšitelné). Přístroje, které mají mít repelentní účinek vůči klíšťatům a hmyzu, generují (podle informací poskytnutých autorům citovaného článku výrobci) většinou vlnění v oblasti 5–75 kHz [1]. Repelentní účinek ultrazvuku byl dříve pozorován u některých druhů hmyzu, což je dáváno do souvislosti s tím, že se jedná o vlnové délky používané k echolokaci u netopýrů, kteří hmyz loví [2]. Klíšťata ovšem nejsou lovena netopýry a ani nejsou hmyz, nýbrž roztoči, a jsou tak příbuzná spíše pavoukům. Nicméně repelentní účinek akustických elektronických zařízení je i u různých druhů hmyzu minimálně diskutabilní [3–5].

V České republice je z pohledu napadení člověka (a domácích mazlíčků) a případného přenosu bakterií nebo virů způsobujících onemocnění člověka nejvýznamnějším druhem klíště obecné (Ixodes ricinus). Toto klíště má tři pohyblivá vývojová stadia (larva, nymfa, dospělec). Každé z těchto stádií (kromě dospělých samců) se musí pro svůj další vývoj nebo tvorbu vajíček nasát krve. Pro posouzení možné funkce repelentních přípravků je potřeba si uvědomit, jakým způsobem toto klíště svého hostitele hledá. Nenasátá klíšťata všech stádií zaujímají pozici na vrcholcích vegetace a s roztaženým prvním párem končetin čekají na hostitele, který klíště z vegetace nabere. Klíště vnímá vibrace, chemické látky typické pro hostitele (zejména CO₂) a zřejmě i vyzařované teplo [6]. Následně si klíště hledá vhodné místo k sání na těle hostitele. Typicky jsou to místa s jemnou, tenkou kůží, kde je klíště ukryto před objevením a odstraněním.

V případě klíšťat tedy mohou repelentní přípravky fungovat buď ve fázi výběru hostitele – klíště se 1) na hostitele vůbec nepřichytí, či 2) ho následně opustí, aniž by se přisálo. Nebo teoreticky může 3) dojít i k přisátí klíštěte a následně k přerušení sání a opuštění hostitele. V případě repelentů fungujících na bázi ultrazvuku bychom očekávali nejspíše variantu 2, která je zároveň výhodná i z pohledu zabránění případnému přenosu patogenů. Z dostupných informací však není důvod se domnívat, že by ultrazvuk měl klíšťata odpuzovat či rušit jejich orientaci na základě signálů uvedených výše, jak je tomu například u některých chemických repelentů [6].

Jak je to tedy s přímo testovanou účinností ultrazvukových repelentních zařízení proti klíšťatům? Samotní výrobci většinou poskytují vlastní data či nezávislé studie velmi výjimečně, jakkoli popisují své výrobky jako účinné. Jeden z výrobců zveřejnil dvě studie [7] provedené na univerzitních pracovištích, obě k výrobku určenému pro domácí mazlíčky a obě provedené na psech. První z nich [8] se závěrem, že u skupiny psů vybavených ultrazvukovým zařízením došlo u některých jedinců ke snížení míry zaklíštění oproti období před aplikací zařízení. Ovšem jen u 4 jedinců z 20, kteří byli před aplikací napadeni klíšťaty, nebylo následně nalezeno ani jedno klíště. Druhá studie [9] je, dle mého názoru, metodicky významně kvalitnější. Jedná se o dvojitě zaslepenou studii na třech skupinách psů: 1) se zapnutým ultrazvukovým zařízením, 2) se „spot on“ (aplikovaný přímo na kůži zvířete) chemickým repelentem a vypnutým ultrazvukovým zařízením, a 3) bez repelentu a s vypnutým ultrazvukovým zařízením. Použití chemického repelentu (na psech s vypnutým ultrazvukovým zařízením) mělo významný účinek co do redukce počtu klíšťat. V případě zapnutého ultrazvukového zařízení (bez aplikace chemického repelentu) zůstala míra zaklíštění psů stejná, jen se nezvyšovala oproti kontrole s vypnutým ultrazvukovým zařízením, kde naopak došlo u několika jedinců ke zvýšení počtu klíšťat. Ochranný účinek je tedy minimální. K efektivitě varianty pro použití u lidí nebyla v době zpracování odpovědi na webu výrobce žádná informace. Druhá ze studií uvádí, že se týká právě i výrobku pro člověka, nicméně v metodice je již jmenována jen varianta pro psy a výrobce ani neuvádí, zda se výrobky určené pro člověka a pro zvířata technicky liší.

Provedeny byly i nezávislé vědecké studie zaměřené na efekt komerčně dostupných ultrazvukových zařízení na chování klíšťat (pohyb od nebo ke zdroji ultrazvuku). V případě studie Browna a Lewise [3] na klíštěti Rhipicephalus simus nebyl pozorován žádný statisticky významný efekt. Studie provedená na australském klíštěti způsobujícím paralýzu, Ixodes holocyclus (klíště pacifické), byl pozorovaný efekt minimální. U nejefektivnějšího z celkem devíti testovaných výrobků došlo k přesunu 19,5 % klíšťat ve směru od ultrazvukového zařízení [1]. V rámci další nezávislé studie byla klíšťata experimentálně umístěna na psy s ultrazvukovými zařízeními a bez nich. Po 14 dnech nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v zaklíštění mezi skupinami [10].

Závěrem lze tedy konstatovat, že efekt na ultrazvuku založených repelentních zařízení proti klíšťatům je podle aktuálně dostupných informací minimální. Jako významně efektivnější alternativu lze doporučit „chemické“ repelentní přípravky. Nejúčinnější jsou ty s obsahem pyrethroidů (deltamethrin) [11, 12], které jsou ale určené k aplikaci na oděv. Pokud plánujeme pobyt v lese v sezóně klíšťat, je ale stejně vhodné volit uzavřenou obuv a dlouhé kalhoty, které aplikaci těchto přípravků na nejčastěji napadané části těla umožňují. Dále je možné zakasat nohavice kalhot do ponožek, čímž se zamezí vstupu klíšťat pod kalhoty. V případě nutnosti aplikace na kůži je vhodné použít přípravky přímo určené proti klíšťatům, které mívají vyšší obsah látky DEET (diethyltoluamid) nebo dalších podobně účinných látek jako icaridin nebo EBAAP (ethylbutylacetylaminopropionát) [13, 14], které jsou proti klíšťatům také účinné. Samozřejmostí by měla být opakovaná zběžná prohlídka zejména nohou ještě v lese a pečlivá prohlídka celého těla po návratu. Přisáté klíště je potřeba odstranit zejména co nejdříve. Zaznamenejte si datum a místo na těle, kde bylo klíště přisáté, protože tyto informace mohou být důležité pro ošetřujícího lékaře v případě, že se v budoucnu vyskytnou příznaky odpovídající některému z klíšťaty přenášených onemocnění.

Vyhodnocení bezpečnosti ultrazvukových repelentních zařízení se v rámci odpovědi sice přímo nevěnujeme, nicméně nepovažujeme to za nezbytné, protože jejich používání není vhodným řešením už kvůli jejich sporné účinnosti.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Václav.

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.3390/insects12050400

[2] https://doi.org/10.1016/0022-1910(66)90035-7

[3] https://journals.co.za/doi/pdf/10.10520/AJA00382809_1392

[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6532582/

[5] https://doi.org/10.1603/EC12166

[6] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6707551/

[7] https://tickless.com/en/certificates/

[8] https://tickless.com/wp-content/uploads/2022/03/Ultrasonic-efficacy-study.pdf

[9] https://tickless.com/wp-content/uploads/2022/03/Evaluation-of-Tickless.pdf

[10] Schein E, Gothe R, Hauschild S. Ultrasound units against fleas and ticks in dog and cat-only genial to the world around us? Kleintierpraxis (Germany, FR). 1988. 

[11] https://www.aaem.pl/pdf-72098-9325?filename=Comparison%20of%20the%20toxic.pdf

[12] https://doi.org/10.1007/s00436-010-2141-2

[13] https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2015.03.019

[14] https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1948-7134.2013.12043.x