Při praní prádla chceme prádlo „špinavé“ přetvořit na prádlo „čisté“. To může znamenat různé věci. Když pereme prádlo doma, tak tím myslíme hlavně odstranění skvrn, zápachu a dalšího znečištění, ale také „breberek“ (tedy mikroorganismů). Mikroorganismy z prádla chceme odstranit jak ty, co mohou způsobit zdravotní potíže, tak ty, které jsou zodpovědné za nežádoucí zápach.
Zničení mikroorganismů či snížení jejich počtu v prádle je kupodivu docela složitou záležitostí. To, jak se nám toto podaří (tedy účinnost praní), závisí na správné kombinaci čtyř podmínek pracího cyklu: čas, teplota vody, mechanické uvolnění (točení bubnu) a prací prostředky [1]. V domácích podmínkách (běžně znečištěné oděvy) dosáhneme dostatečné účinnosti odstranění mikroorganismů kombinací pracích programů s teplotou 30 °C a běžně využívaných pracích prostředků [2]. Pravidelné čištění a dezinfekce pračky nám zajistí, že nežádoucí mikroorganismy se nebudou množit přímo v pračce (i když zcela tomu zabránit nelze, existují i mikroorganismy specializované na prostředí pračky, tedy takové, kterým se život v pračce vyloženě líbí [1]).
Někdy nám ale snížení počtu mikroorganismů nestačí. Pak je nutné použití teploty vyšší než 60 °C, a to v kombinaci s dezinfekčním činidlem, tak aby byly mikroorganismy „zničeny“. V domácích podmínkách je to prádlo s vyšším výskytem mikroorganismů (typicky „zatuchlé“ ručníky). Jiný přístup je pak potřeba pro prádlo v nemocničním prostředí, ten může zahrnovat např. detekci a průkaz eliminace konkrétních mikroorganismů způsobujících onemocnění [3].
Teplota praní 30 °C je skutečně ekonomičtější variantou oproti vyšším teplotám, nižší spotřeba elektrické energie přispěje k nižším nákladům pro domácnost. Nižší teploty praní lze označit i za ekologičtější, kromě nižší spotřeby energie se projeví i na delší životnosti prádla. Ekologičnost a ekonomičnost celého procesu praní záleží ale i na konkrétních postupech, které ovlivní jak dopad na životní prostředí, tak náklady domácnosti. Kromě teploty praní můžeme nejsnadněji zahrnout do běžného života správný výběr a dávkování pracího prostředku (tekuté prací prostředky jsou k oblečení šetrnější než práškové, což opět přispívá k delší životnosti oděvů). Pračku je vždy vhodné naplnit do maxima hmotnosti a objemu oděvů (dle návodu pro jednotlivé prací programy), tedy nezvyšovat náklady a spotřebu pracích prostředků praním „pár kousků prádla“, ale zároveň zajistit dostatečné vyčištění oděvů (tedy pračku nepřeplňovat) [1, 4].
Praní prádla má celou řadu dopadů na životní prostředí. Při jejich posuzování musíme začít od výroby praček a pracích prostředků až po samotné praní v domácnostech a zpracování odpadních vod, ale i výrobu, opotřebování a likvidaci oblečení jako takového. Důležitým bodem, kde můžeme ovlivnit dopady na životní prostředí, je fáze samotného praní v našich domácnostech, naše posouzení a rozhodování, jak často a za jakých podmínek praní prádla provozujeme.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Olga
Zdroje
[1] https://doi.org/10.1002/eet.1704
[2] https://doi.org/10.3139/113.110096
[3] https://doi.org/10.15698/mic2019.07.682.
[4] https://doi.org/10.1080/09603123.2023.2194615
