Odpověď
Říjen roku 2023 byl skutečně extrémně teplý, potvrzuje to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) [1, 2]. Průměrná teplota byla 11,1 °C, téměř o 3 °C více než běžný průměr v posledních 30 letech. Za posledních šedesát let bylo v říjnu takto teplo pouze třikrát. Byl to také již pátý měsíc v řadě v tomto roce, kdy byla překonána nejvyšší naměřená hodnota průměrné celosvětové teploty vzduchu pro daný měsíc [1]. To jsou skutečně znepokojující zprávy.
Bohužel ani Světová meteorologická organizace (WMO – World Meteorological Organization) nepřináší dobré zprávy. Podle nedávno zveřejněné zprávy o skleníkových plynech v atmosféře jejich množství v loňském roce opět narostlo, rychlost nárůstu ovšem pravděpodobně zpomaluje [3]. V rámci mezinárodní Pařížské dohody přijaté roku 2015 by měly být do poloviny tohoto století emise skleníkových plynů omezeny na tzv. čistou nulu, tzn. že emise způsobené lidskými aktivitami jsou rovny množství plynů z atmosféry odstraněných (speciálními technologiemi nebo podporou přirozených propadů skleníkových plynů, např. v lesích nebo oceánech).
Tím by se mělo zajistit, že se celosvětová teplota nezvýší o více než 2 °C oproti teplotám v předprůmyslové éře (kterou se myslí referenční období 1850–1900, dohodnuto v rámci Mezivládního panelu pro změnu klimatu, IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change).
Při současném množství skleníkových plynů a rychlosti jeho nárůstu je podle WMO ovšem již teď jasné, že tento cíl nebude naplněn a dojde k většímu nárůstu teplot [3]. To v důsledku povede k častějšímu výskytu extrémního počasí, jedná se např. o vlny veder, vydatné bouřky a s tím související přívalové povodně a vichřice nebo naopak dlouhá období sucha a požáry [4]. Kvůli měnícímu se klimatu se ovšem komplikuje i předpověď výskytu těchto jevů, protože se atmosféra chová nestandardně.
Je možné, že v budoucnu nečeká naši planetu nic moc pěkného. Podle letos zveřejněné Šesté hodnotící zprávy vydané IPCC dojde pravděpodobně už v příštím desetiletí k překročení celosvětového oteplení o 1,5 °C oproti teplotám před průmyslovou revolucí [5, 6 − překlad do češtiny zajištěný ČHMÚ]. To nejspíše povede k dalším změnám koloběhu vody, a s tím souvisejícím výskytům období sucha nebo naopak vydatných srážek a povodní.
Nejspíše také bude pokračovat tání ledovců a permafrostu, vzestup hladiny oceánů a jejich okyselování a snížení dostupnosti kyslíku pro vodní organismy. Nejspíše se také bude zvyšovat výskyt více extrémních jevů počasí najednou, např. vlny veder doprovázené dlouhotrvajícím suchem.
Klimatické změny mají dopady nejen na přírodu, ale i na naši společnost. V důsledku vyšších teplot a vln veder se zvýší úmrtnost na nemoci z horka [5, 6]. Předpokládá se také vyšší výskyt některých nemocí (především těch, které přenášejí některá zvířata nebo hmyz, v důsledku jejich migrace) a duševních onemocnění.
Kvůli extrémnějšímu počasí bude pravděpodobně docházet k častějším sesuvům půdy a povodním i v horských oblastech, což může mít vážné následky pro tamější obyvatele a infrastrukturu (silnice, elektrické vedení, dostupnost pitné vody).
Kvůli těmto změnám může také častěji docházet ke konfliktním situacím. Například kvůli zvyšování hladiny oceánů a snižování možností pěstovat potraviny v některých částech světa dojde pravděpodobně již brzy k přesunům některých národů do jiných míst, kde budou lepší podmínky pro život [5, 6]. Jedná se především o regiony v Africe, Asii, Jižní i Severní Americe a jižním Tichém oceánu, ze kterých se lidé budou muset přesunout jinam [5, 6]. To ovšem není vždy přijímáno s nadšením v cílových oblastech těchto přesunů.
Na závěr bychom si měli říct aspoň něco kladného. Dobrou zprávou například je, že některé země jsou otevřené možnosti přijímat klimatické migranty. Například Austrálie v listopadu 2023 oznámila, že přijme všechny obyvatele tichomořského ostrovního státu Tuvalu (více než 11 tisíc lidí), pokud se jejich ostrovy stanou neobyvatelné.
Pokud se jako lidstvo skutečně zavážeme k omezení emisí skleníkových plynů, především v důsledku spalování fosilních paliv, na tzv. čistou nulu, můžeme svou budoucnost značně ovlivnit směrem k lepšímu. Už teď jsou zavedena opatření, která emise skleníkových plynů pomáhají snižovat.
Situace nemusí být ještě tak úplně prohraná, národy ovšem musí na klimatických závazcích a dopadech změn pracovat společně a přísně tyto závazky dodržovat.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna.
Odpověď editovali Luděk Vašta a Hedvika Šimková.
Zdroje
[1] https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2023/TZ_vyjimecny_rijen.pdf
[2] https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2023/TZ_rijen_2023.pdf
[3] https://wmo.int/media/news/greenhouse-gas-concentrations-hit-record-high-again
[5] https://www.ipcc.ch/report/sixth-assessment-report-cycle/
[6] https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/AR6_SYR_CZ.PDF
Další čtení prověřené autorkou:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pa%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1_dohoda
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/klimaticky-azyl-australie-tuvalu_2311100947_pj
