Pivní břicho: vy se ptáte, my odpovídáme!

Pokud se bavíme o velkém břichu, které je zdánlivě disproporční oproti zbytku těla, pak mluvíme o tzv. centrální (abdominální) obezitě. Často, ne však výlučně, to znamená, že naše orgány obaluje nadbytek tuku, který ovlivňuje nejen vzhled a postavu, ale i zdraví.

Mimo podkožní tuk má každý z nás i určité procento tuku soustředěného právě kolem našich orgánů. Není to jen obalový materiál nebo pasivní hmota, tento tuk může vylučovat i hormony. V malém množství je žádoucí, neboť chrání naše orgány. V nadbytku je nebezpečný v tom, že uvolňuje do svého okolí, tedy i do orgánů, řadu látek, které mohou negativně ovlivnit naše zdraví a způsobit komplikace v podobě rozvoje srdečně-cévních a metabolických chorob, včetně třeba cukrovky [1–3]. Za vysoce rizikové se u mužů považuje obvod pasu nad 102 cm, u žen nad 88 cm. Je tedy jasné, že toto téma je v dnešní blahobytné společnosti vědecky velmi ožehavé a ve spojení s alkoholem ještě více, přesto musím již dopředu říct, že se vědci bohužel na vzniku „pivního břicha“ příliš neshodnou.

Je potřeba dodat, že vznik centrální obezity je ovlivněn i pohlavím [4] a s největší pravděpodobností i původem nebo stylem života v dané populaci či etniku. Ženy obecně mají tuku v břišní dutině o něco více, aby chránil rozmnožovací orgány a posléze i plod. Nelze však do jednoho pytle strkat hubené a obézní jedince. U nás na centrální obezitu trpí více muži než ženy*, ale v některých rozvojových asijských zemích je to právě naopak [5]. Na vině je dle autorů hlavně socioekonomický status a související míra pohybu a druh práce.

Za nejzrádnější se u jedinců s centrální obezitou považuje skutečnost, že se mnohdy tito lidé vejdou svou tělesnou váhou a body mass indexem (BMI) do zdánlivě zdravotně bezproblémové skupiny, což může vést k podcenění problému.

A může za to mimo jiné i alkohol?

Existuje řada prací z minulého století a z přelomu milénia, která jednoznačně potvrzuje, že za centrální obezitu může i pití alkoholických nápojů. Za všechny zde uvádím práci publikovanou v renomovaném nakladatelství Nature [6]. Nicméně nalezneme i práce, které se zabývaly dlouhodobým sledováním pacientů v tzv. prospektivních studiích. Ty jsou spíše rozporuplné, nepřinesly totiž přesvědčivé důkazy o tom, že alkohol může za vznik centrální obezity [7, 8]. A pak máme práce, které jsou spíše zamítavé, tedy říkají, že pivní pupek nevzniká hlavně kvůli pivu či jinému alkoholu [9, 10].

Zmíněné studie jsou nesourodé, stejně jako jejich výsledky. Zabývají se totiž různými etniky, lidmi s různou vzdělaností, často spoléhají na to, že si pacient bude zodpovědně zapisovat množství vypitého alkoholu nebo doma přeměřovat obvod pasu, nehledě na to, že každá ta práce rozděluje skupiny mírných nebo těžkých pijáků podle jiného klíče. Jediné, co se totiž dá říct s jistotu, je to, že alkohol je nesmírně energeticky bohatá surovina, která ale nemá žádnou přidanou hodnotu, a proto se po něm tloustne, a to na všech partiích těla [11]. Navíc alkohol zvyšuje chuť k jídlu a tím přispívá k další nadbytečné konzumaci kalorií [12]. Pokud se navrch koukneme do kalorických tabulek, zjistíme, že pivo krom alkoholu obsahuje docela velké množství sacharidů. Je to pro představu asi pět kostek cukru na 100 ml.

Neznamená to však, že by obecně tlustý člověk byl z obliga jen proto, že je symetricky tlustý. Tuk v břišní dutině nalezneme ve vyšší míře i u něj, jen to nebude na první dobrou tolik bít do očí [13].

Na závěr bych rád citoval příspěvek z Harvard Medical School**: „Chcete-li se zbavit centrální obezity, měli byste se dostatečně hýbat, začít se zdravě stravovat, dostatečně spát a neměli byste kouřit. A jelikož není tento druh obezity v prvé řadě spojený s objemem podkožního tuku, nepomůže vám ani liposukce.“

Pro Zeptej se vědce odpovídal Aleš