Jak kofein ovlivňuje vstřebávání živin?

Káva je pro svou popularitu obrovsky zajímavá nejen mezi obchodníky, ale i mezi výzkumníky. Průměrná spotřeba kofeinu celosvětově je 76 mg/osobu/den (1–2 kávy); v USA a Kanadě je to zhruba 210–238 mg/osobu/den, ve Švédsku a Finsku lidé konzumují denně v průměru kolem 400 mg na osobu [1]. Jen pro představu, roční celosvětová spotřeba kávy je zhruba 10 000 000 tun [2]. Člověk by neměl bezúčelně vypít naráz dávku vyšší než 200 mg, přičemž dávka nad 300 mg může způsobit třes, nervozitu, pocení, chaotické chování, podrážděnost, arytmii a další nežádoucí účinky (platí pro zdravé dospělé lidi, kteří netrpí žádnou další nemocí) [3]. V České republice se dle Českého statistického úřadu konzumuje v dlouhodobém průměru přes 2 kg zrnkové kávy na osobu a rok. To odpovídá např. necelému šálku espressa denně pro každého (standardně 30 ml/espresso), které obsahuje při standardní přípravě cca 210 mg kofeinu na 100 ml [4]. Dá se tedy říct, že spotřeba u nás koresponduje s tou ve světě.

Opravdu bylo popsáno, že káva může stát za zvýšeným vylučováním vápníku a vitamínů skupiny B a také za sníženým vstřebáváním vitamínu D, železa, manganu a zinku ze stravy [5–7]. Toto lze pozorovat při vypití množství kávy obsahující v součtu více než 350 mg kofeinu denně, takže lidé s průměrnou spotřebou kávy (do 300 mg kofeinu denně) se bát nemusí.

U kofeinu a dalších látek, které se vylouhují z rozemletých zrn, sledujeme v podstatě dva efekty, kterými se můžeme ochuzovat o část živin:

snížený transport ze střev (mluvíme zde o tzv. antinutričních látkách zahrnujících i kofein; např. vstřebatelnost železa se sníží až o 80 % [5]);

zvýšená funkce ledvin, a tedy nadbytečné vylučování látek rozpustných ve vodě z těla – vypitím jednoho hrnku kávy přijdeme až o 5 mg vápníku (asi 0,5 % doporučené denní dávky) [5].

Vše má ovšem svá pro a proti a nic není černobílé. Kofein a další látky z kávy působí jako silné antioxidanty, které mohou chránit nejen naše vnitřní prostředí, ale i střevní buňky. Bylo prokázáno, že pravidelní konzumenti kávy mají nižší výskyt rakoviny tlustého střeva [8, 9].

Co se týče zvýšené funkce ledvin, zde se můžeme sice zbavit části živin a minerálů, na druhou stranu rychlejší vylučování moči způsobené pitím kávy pravděpodobně snižuje rozvoj ledvinových kamenů a s tím souvisejícího poškození ledvin [10–13]. Navíc víme, že vyšší pravidelné dávky (více než 4 šálky denně) chrání játra a snižují riziko vzniku rakoviny jater. U osob konzumujících více než 200 mg kofeinu denně v porovnání s těmi, co přijímají méně než 10 mg kofeinu, pak byla pozorována celkově nižší úmrtnost [14–16]. Jen pro zajímavost, kofein se používá i ve sportu jako přípravek na zlepšení aerobní kapacity a zvýšení svalové práce. Běžné dávky kofeinu se zde pohybují (minimálně!) kolem 200 mg v jedné dávce, kterou by měli sportovci užít asi 60 minut před soutěží [17]. Podobné dávky byly testovány i u astmatiků, kterým zlepšovaly průběh nemoci. Na druhou stranu, pravidelným a častým užíváním takto vysokých dávek kofeinu v jednom „shotu“ bylo zvýšeno riziko rozvoje plicního karcinomu [18].

Je tedy potřeba říci, že pozitivní účinky pravidelného a dlouhodobého příjmu kofeinu u běžných konzumentů jsou pozorovány u mnoha onemocnění (nižší výskyt Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, astmatu, cirhózy, ledvinových kamenů, některých druhů rakoviny atd.). Stejně tak jsou ovšem pozorovány i negativní účinky vyšších dávek (horší prognóza u neurodegenerativní Huntingtonovy choroby, vznik arytmie, tachykardie, rakoviny plic atd.) [10]. Kofein je tedy přesně ta látka, která má dvě tváře jako římský bůh Janus: tu hodnou, kterou vystaví při rozumném dávkování, a pak tu temnější, kterou ukáže při nadbytku.

A co se týče nějaké rady, jak se zbytečně neochuzovat o některé živiny? Nejprve bych rád řekl, že je velmi těžké v takto komplexním tématu něco jednoznačně doporučit, neboť kofein je látka s výraznou biologickou aktivitou. Navíc v kvalitně připravené kávě nenajdeme jen kofein, ale i řadu dalších biologicky aktivních látek, které k popisovaným efektům přispívají. Řada studií byla vypracována na základě udaného počtu vypitých šálků, ale ne vždy hovoří o přesné hmotnosti kofeinu. Též nelze říct, jestli efekt 400 mg kofeinu bude stejný u stokilového muže i u padesátikilové ženy (pravděpodobně ne). Navíc se vliv kávy na biochemické děje v těle může mezi pohlavími nepatrně lišit. Z uvedené literatury lze však odhadnout, že člověk by neměl denně překračovat dávku 300 mg kofeinu (maximálně 3–5 šálků), tuto dávku by neměl vypít naráz a kávu by si měl dávat alespoň hodinu před jídlem nebo nejdřív hodinu po něm [5]. Tím lze do určité míry zajistit, že živiny, které sníme, přeneseme do krve v množství o něco větším, než kdybychom je zapili kávou. Na druhou stranu tím nevyřešíme problém zvýšené aktivity ledvin, ke které bude konzumací kávy docházet tak jako tak. Pokud však víme, že dochází např. k zvýšenému vylučování vápníku močí po vypití hrnku kávy, můžeme tomu přizpůsobit příjem tohoto minerálu stravou, jako bylo např. testováno ve studiích provedených na ženách [19, 20]. Zde se ukázalo, že vyšší konzumace vápníku kompenzovala jeho zvýšené ztráty močí. Další alternativou je omezit kávu, ovšem to se zase ochudíme o popsané, a možná mnohem podstatnější pozitivní vlivy kofeinu a přidružených látek.

Jsem toho názoru, že bychom měli vždy dbát na pestrý jídelníček, do kterého samozřejmě nepatří jen základní živiny, ale i tzv. mikroživiny čítající mimo jiné i různé biologicky aktivní sloučeniny produkované v proměnlivém zastoupení právě rostlinami. Káva je krásným příkladem bohatého zdroje nepřeberného množství těchto látek, kdy při rozumné míře konzumace převažují klady nad zápory.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Aleš