Po roce 1950 docházelo k postupnému zvyšování porodnosti, tedy počtu živě narozených dětí na 1000 obyvatel, až do 70. let, kdy v Československu nastala významná populační vlna (tzv. Husákovy děti). V tomto období činila úhrnná plodnost, tedy počet živě narozených dětí na jednu ženu ve věku 15–49 let, přibližně hodnoty 2,5. Od té doby plodnost klesala až do roku 2000, kdy se tento trend obrátil a došlo k mírnému nárůstu na současných přibližně 1,5 dítěte [1]. 

V posledním desetiletí dosahuje Česká republika nadprůměrné úrovně úhrnné plodnosti v rámci Evropské unie [2]. Od přelomu tisíciletí se začal zvyšovat i celkový počet narozených dětí. Tento vývoj byl ovlivněn zejména generačním efektem, kdy děti Husákových dětí vstoupily do reprodukčního věku [3]. Navzdory tomu však úhrnná plodnost a porodnost zůstává nižší než v období před rokem 1989 [1].

Přestože se plodnost v posledním desetiletí ustálila, problém přeplněnosti mateřských a základních škol se stále objevuje, a to zejména ve velkých městech a jejich příměstských oblastech [4, 5]. Tento stav lze částečně přičíst těmto faktorům:

1. Demografický vývoj

Pokles porodnosti na přelomu tisíciletí vedl ke snížení kapacit mateřských a základních škol. Na pozdější demografické výkyvy však zřizovatelé již nereagovali dostatečně rychle [5]. Od roku 2005 dochází k soustavnému nárůstu počtu dětí v mateřských školách – z 282 tisíc v roce 2005 na 365 tisíc v roce 2023 [7]. Tento trend lze vysvětlit vyšší mírou využívání zařízení péče o děti v předškolním věku, například v důsledku rostoucího podílu matek vracejících se dříve do pracovního procesu. 

Dalším faktorem je zvyšující se podíl dětí s odkladem školní docházky, který vzrostl z 19,2 % v roce 2014 na 24,2 % v roce 2023 [8]. 

Příchod válečných uprchlíků, zejména z Ukrajiny, mohl situaci též ovlivnit. Ovšem k roku 2023 představovali ukrajinští žáci-azylanti pouze 1,6 % dětí v mateřských školách, 3,7 % v základních školách a 1 % na středních školách [6].

2. Zavedení povinné předškolní docházky

Od roku 2017 platí povinná předškolní docházka v posledním roce mateřské školy (Zákon č. 178/2016 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Tedy všem pětiletým dětem musí být zajištěno místo v mateřských školách. Toto opatření mohlo dále přispět k přeplněnosti mateřských škol, zejména v oblastech s již nedostatečnými kapacitami. 

3. Spádovost

Přeplněnost mateřských škol je nejvýraznější ve velkých městech, jako jsou Praha, Brno, Plzeň, a v jejich okolí, například ve Středočeském kraji [4]. Podobný trend lze pozorovat i u základních škol, kde dochází k přetížení kapacit zejména ve velkých městech [5]. Zápisy do základních škol se řídí spádovostí podle trvalého bydliště, což teoreticky umožňuje zřizovatelům plánovat kapacity. V praxi však rodiče často mění účelově trvalé bydliště tak, aby děti mohly být zapsány do škol v blízkosti jejich zaměstnání [5].

U středních škol je situace odlišná, neboť zápis není vázán na spádovost. Studenti se mohou hlásit na školy mimo svůj trvalý pobyt, což komplikuje plánování kapacit. Přetlak na středních školách ve velkých městech je často způsoben dojíždějícími studenty z jiných regionů [5].

Závěr

Vývoj porodnosti a plodnosti v České republice prošel v minulých desetiletích výraznými změnami. Přeplněnost mateřských a základních škol je způsobena kombinací souvisejících demografických změn, zavedením povinné předškolní docházky, a to především ve školách s již nedostatečnými kapacitami. Navíc spádovost při zápisu do 1. třídy je v praxi narušována změnami trvalého bydliště rodičů. Najít dostatek místa ve školách nebude snadné ani v budoucnu – je potřeba počítat s tím, jak se mění počet dětí i způsob, jakým dnes rodiny žijí.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Jakub

Zdroje:

[1] ČSÚ. (2020). Úhrnná plodnost v letech 1950-2019. Dostupné na: https://csu.gov.cz/uhrnna-plodnost-v-letech-1950-2019 

[2] ČSÚ. (2022). Porodnost a plodnost za období 2011 až 2021. Dostupné na:  https://csu.gov.cz/docs/107508/e4c35cdd-8a41-87a9-5ca1-481f6cd94b09/13011822.pdf?version=1.0 

[3] ČSÚ. (2024). Počet a pohyb obyvatel v Českých zemích (roční údaje). Dostupné na: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=DEMDCR1&z=T&f=TABULKA&skupId=4791&katalog=33157&pvo=DEMDCR1 

[4] MPSV. (2022). Analýza dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku. Dostupné na: https://www.esfcr.cz/documents/21802/17489737/Analýza+dostupnosti+zařízení+péče+o+děti+v+předškolním+věku/286e5037-e5a4-4b88-a608-e95580f3c412 

[5] EDUin. (2023). Kapacity a naplněnost veřejných základních škol. Dostupné na: https://www.eduin.cz/clanky/kapacity-a-naplnenost-verejnych-zakladnich-skol/ 

[6] ČSÚ. (2024). Mateřské, základní a střední školy. Dostupné na: https://csu.gov.cz/materske-zakladni-a-stredni-skoly?pocet=10&start=0&podskupiny=231&razeni=-datumVydani#data-v-mape___mapa-zmeny-v-poctu-deti-ms-mezi-sko 

[7] ČŠI. (2024). Odklady povinné školní docházky. Dostupné na: https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2024_přílohy/Dokumenty/Odklady_povinne_skolni_dochazky.pdf 

[8] MŠMT. (2023). Aktuální počty ukrajinských uprchlíků na českých školách. Dostupné na:  https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/aktualni-pocty-ukrajinskych-uprchliku-na-ceskych-skolach?highlightWords=DĚTÍ+UKRAJINSKÝCH+UPRCHLÍKŮ 

Další čtení:

PAQresearch. (2025). Víme, kde děti nechodí do školky. Unikátní data ukazují na problémy velkých měst a severozápadu. Dostupné na: https://www.paqresearch.cz/post/vime-kde-deti-nechodi-do-skolky/