Biologické hodiny
V našem těle „tikají“ tzv. biologické hodiny. Ty nám říkají, kdy máme vstávat a kdy jít spát. Ale také kdy je nejlepší čas přijímat potravu, cvičit nebo se učit [1].
Centrální hodiny sídlí v mozku, konkrétně v části zvané hypotalamus, a ke svému seřízení potřebují světlo. Informaci o něm získávají skrze speciální buňky v sítnici oka, odborně nazývané retinální gangliové buňky, které jsou citlivé především na modrou (a v menší míře i zelenou) složku světelného spektra [2, 3]. Ta je v záření ze Slunce přirozeně nejvíce zastoupena, když je Slunce nejvýše nad obzorem (okolo oběda, viz odkazy v sekci Další čtení).
Celý systém funguje jako takové natahovací hodinky. Bez pravidelného seřízení modrým světlem se mohou naše hodiny zpožďovat nebo předbíhat, jelikož jejich perioda (tedy délka jednoho cyklu) se u každého člověka může odchylovat od 24h rytmu střídání dne a noci [4]. Tyto hodiny, nazývané také cirkadiánní rytmy, se vyvíjejí již před narozením – díky rytmickým signálům od matky. Takovými signály mohou být například různé hormony, které se vyplavují do těla matky a prostupují placentou [5–7].
Seřizování biologických hodin
Aby se hodiny správně vyvinuly a nastavily, je potřeba, aby byly děti již od narození vystaveny pravidelnému střídání světla a tmy, které bude co nejvíce kopírovat podmínky v přírodě [8, 9].
Během nočního kojení je tak ideální, když se dítě ani matka nevystavují světlu – a to především tomu s modrou složkou světelného spektra. Pokud si v noci svítíme světlem, v němž je modrá složka zastoupena, dáváme našemu tělu signál, že je den. Naše vnitřní hodiny se tak rozhodí a nebudou tikat v souladu s vnějším okolím. Výsledkem mohou být poruchy spánku, výkyvy nálad či v případě dlouhodobého narušování biologických hodin i riziko vzniku onemocnění srdce a cév či cukrovky druhého typu [1]. Navíc při osvětlení modrým světlem okamžitě klesá hladina melatoninu, který je známý jako „spánkový hormon“, a je pro nás obtížnější ihned zase usnout [10].
Ne vždy však lze nakrmit či přebalit dítě v noci zcela potmě. To je právě důvod, proč se doporučuje zmiňované červené světlo či světlo bez modré složky.
Světlo bez modré složky
Co je světlo bez modré složky? Barvu světla vyjadřuje tzv. teplota chromatičnosti udávaná v jednotce zvané Kelviny. V „bílém“ světle jsou zastoupeny všechny barvy spektra v různém poměru – na trhu jsou dnes klasicky dostupné tři druhy LED žárovek, nazývané buďto jako studená bílá, bílá či teplá bílá, nebo označované přímo hodnotou Kelvinů.
Obecně platí, že čím méně Kelvinů, tím se barva zdá být více do červena. Pro odpolední a večerní svícení je tak vhodnější teplá bílá žárovka, která mívá kolem 2000 Kelvinů, jelikož se o něco více blíží barvě slunečního svitu v přírodě v tuto denní dobu (i když i ta modrou složku v menší míře obsahuje, viz Teplota chromatičnosti v sekci Další čtení).
Na noční svícení je ideální použít barevnou žárovku, která bude buďto úplně červená (obsahuje jen červené spektrum), či bude mít například kombinaci červené a oranžové složky spektra, což je příjemnější i pro oči. Vhodné také je, aby světlo večer a v noci přicházelo „odspodu“, protože Slunce je v pozdním odpoledni a večer také nízko nad obzorem v porovnání s polednem – můžete si tak například lampičku, kterou budete na noční svícení používat, umístit na zem [11]. Variantou příjemnou jak pro oči, tak pro naše biologické hodiny je také světlo svíčky, to však přináší určitá bezpečnostní rizika při použití v noci.
Dětské lampičky často svítí modře
Je důležité v této souvislosti také upozornit, že v obchodech s dětským sortimentem lze stále pořídit světýlka pro děti na noc a na kojení, která mají roztomilé zvířátkové tvary. Jejich světlo je však bohužel většinou zelené či modré, a jsou tudíž pro tento účel zcela nevhodná.
Je tedy jen na vás, pro jakou variantu žárovky se rozhodnete. Pokud nebude obsahovat modrou složku světelného spektra, bude to pro nastavení biologických hodin vašeho miminka i pro vás vhodné. Pro váš spánek je však nejdůležitější, abyste byla co nejvíce v pohodě. Honba za ideálním světlem by tak neměla být ještě dalším stresem, který si do již tak náročného režimu péče o miminko přidáte.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Vendula
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1111/jsr.13621
[2] https://doi.org/10.3390/ijms23020729
[3] https://doi.org/10.1073/pnas.2118803119
[4] https://doi.org/10.1007/978-3-642-25950-0_13
[5] https://doi.org/10.1111/ejn.14141
[6] https://doi.org/10.1177/0748730419835360
[7] https://doi.org/10.1016/j.placenta.2021.03.015
[8] https://doi.org/10.3389/fnins.2020.613531
[9] https://doi.org/10.1016/j.earlhumdev.2018.08.012
[10] https://doi.org/10.1016/0304-3940(78)90070-8
[11] https://doi.org/10.1177/0748730402239678
Další čtení prověřené autorem:
Zastoupení barev ve slunečním záření v průběhu dne:

https://www.sunlightinside.com/light-and-health/natural-light-vs-artificial-light/

https://www.greenstartech.com.au/solutions/circadian-lighting/
Teplota chromatičnosti: Wikipedie,
https://www.kvelektro.cz/blog/clanek/teplota-chromaticnosti

