Dotazy a odpovědi

Je tabák škodlivý?

1290

Dotaz:

Jde o škodlivost tabáku – ptala jsem se, zda existuje nějaká srovnávací studie škodlivosti klasických cigaret a zahřívaného tabáku. Dle zkušeností několika lidí z mého okolí je na cigaretách nejškodlivější právě spalování jak tabáku, tak papírků. Všem třem se po plném přechodu na zahřívaný tabák zlepšilo dýchání, popř. ulevilo od kašle a také dočasně přibrali 3–5 kilo, jako kdyby přestali kouřit. 🙂
Kouř
Zdroj obrázku: Canva

Minutová odpověď:

1)

Při zahřívání tabáku nedochází k tvorbě klasického cigaretového kouře, jako je tomu u zápalných cigaret. Pouze se při nižší teplotě uvolňují aromata a nikotin.

2)

Zahřívaný tabák ještě není na trhu tak dlouho, abychom mohli usuzovat, zda se jedná o méně škodlivý produkt pro lidské zdraví, či nikoliv.

3)

U kuřáků klasických cigaret, stejně jako zahřívaného tabáku, může docházet k ovlivnění jejich chuti a čichu a záleží spíše na množství vykouřených cigaret než na jejich formě.
Kouř
Zdroj obrázku: Canva

Celá odpověď:

Co se týče klasických cigaret, tak máte samozřejmě pravdu – spalování tabáku je škodlivé. V klasických zápalných cigaretách najdeme po zapálení více než 6000 chemických látek [1], přičemž většina z nich je v kouři spojena s pevnými a kapalnými částečkami. Tato směs se nazývá dehet. Mnoho z těchto látek je pro člověka jedovatých a minimálně 69 z nich se řadí mezi látky rakovinotvorné. Kouření zápalných cigaret je spojeno nejen se vznikem rakoviny, ale také s onemocněními srdce a nervového systému a samozřejmě s plicními chorobami [1, 2]. Co se týče papírků, ve kterých jsou cigarety zabaleny, tak je pravdou, že kuřáci jsou díky nim bohužel vystaveni dalším škodlivým látkám [3]. 

Zahřívaný tabák

Co to vlastně je zahřívaný tabák? Při kouření dochází k zahřívání tabáku, aniž by došlo k jeho zapálení a k tvorbě klasického kouře (typ aerosolu obsahující jak pevné, tak kapalné částečky). Tabák je zahříván na takovou teplotu, aby docházelo pouze k uvolňování aromatu a nikotinu (250–350 °C), ale ne ke spalování samotného tabáku (600 °C). Důvodem ke vzniku zahřívaného tabáku je snaha firem nabízet tento produkt jakožto méně zdraví škodlivý v porovnání s klasickými zápalnými cigaretami právě s argumentem, že nedochází ke spalování tabáku [4]. 

Z dosavadních zdrojů zatím víme, že by tu mohla opravdu být spojitost mezi používáním zahřívaného tabáku a snížením negativních dopadů kouření na lidské zdraví [5]. U většiny studií, které jsem procházela, se autoři shodují, že tato forma cigaret není na trhu tak dlouho, abychom si mohli být jistí určitými závěry ve srovnání s klasickými zápalnými cigaretami, které jsou na trhu mnohem déle, a určitě budou potřeba další studie. 

Podařilo se mi najít studii, která se zaměřuje na to, jak kouření ovlivňuje chuť a čich uživatelů. Autoři došli k závěru, že chuť a čich nejsou ovlivněny tolik typem cigaret (tedy jestli se jedná o zahřívaný tabák, či klasické cigarety), ale tím, jak dlouho a jak často kuřák kouří [6]. 

Co se týče vlivu kouření na hmotnost, opravdu může v některých případech přispívat ke snížení hmotnosti a to hlavně z důvodu snížení chuti k jídlu a rychlejšímu metabolismu [7]. Na druhou stranu nikotin, který je obsažený v zahříváném tabáku by také měl přispívat ke snižování chuti k jídlu [8], takže i v tomto případě je potřeba zahřívaný tabák podrobit dalšímu výzkumu. 

Ještě bych se ráda vyjádřila i k nikotinu, jakožto návykové látce obsažené jak v klasických cigaretách, tak i v zahřívaném tabáku. Vzhledem k tomu, že ovlivňuje celou řadu procesů v našem těle, tak může mít například negativní dopady na srdeční a dýchací soustavu [9]. 

Závěr

Závěrem bych chtěla říct, že zatím není mnoho studií, které by mluvily jasně ve prospěch zahřívaného tabáku ve srovnání s klasickými zápalnými cigaretami, a je tedy třeba další výzkum. Proto je stále nutné mít na paměti, že prozatím neexistuje žádný tabákový produkt, který by se neřadil mezi zdraví škodlivé [4, 10, 11].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Veronika

Zdroje:

[1] doi.org/10.1001/jamanetworkopen.2018.5937 

[2] doi.org/10.1023/A:1026024829294 

[3] doi.org/10.1016/j.envres.2018.11.021   

[4] doi.org/10.1002/14651858.CD013790.pub2  

[5] doi.org/10.7888/juoeh.39.201 

[6] doi.org/10.18332/tid/192524  

[7] doi.org/10.1093/ajcn/87.4.801

[8] doi.org/10.1002/neu.10147

[9] doi.org/10.4103/0971-5851.151771

[10] doi.org/10.3390/ijerph18126651 

[11] doi.org/10.12688/f1000research.74718.1

Další čtení prověřené autorem:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dehet

Odpovídala

(INM-Leibniz-Institut für Neue Materialien )

Odborná recenze:

(Ústav chemických procesů AV ČR)

Editace textu: