Mohou padat klíšťata ze stromu?

Druh klíštěte, které u nás napadá člověka nejčastěji, je klíště obecné. Toto klíště číhá na svého hostitele na rostlinách, keřích a stromech, obvykle se udává do 1,2–1,5 m výšky [1, 2]. Výška, ve které číhají různá stádia klíšťat, přibližně odpovídá výšce jejich preferovaných hostitelů. Klíšťata ve stádiu larvy, která mají spadeno zejména na hlodavce či drobné ptáky, tak hledají své hostitele na vegetaci převážně do 9 cm výšky, nymfy najdeme nejčastěji o něco výše (50–59 cm) a dospělce na ještě vyšší vegetaci (60–79 cm) [1, 3]. Na vyšších stromech a v křoví se teoreticky můžeme setkat ještě s druhy klíšťat specializovaných na ptáky, nejčastěji na ně ale narazíme právě přímo jen v hnízdech hostitelů. Tyto druhy klíšťat napadají člověka velmi zřídka [4].

Rychlost přenosu infekce

Co se týká otázky rychlosti přenosu infekce pro přisátí klíštěte, tak zcela jistě platí, že čím dříve klíště odstraníme, tím lépe. Dojde k přenosu menšího množství potenciálně choroboplodných bakterií, virů či prvoků, a tím se sníží riziko, že dojde k rozvoji onemocnění. Současně se také omezí efekt klíštěcích slin, které mají celou řadu vlivů na lokální imunitu hostitele a mohou tak napomáhat přenosu původců nákaz [5].

Pokud se soustředíme na dvě nejvýznamnější onemocnění přenášená klíšťaty, tak v případě klíšťové encefalitidy, způsobené virem klíšťové encefalitidy, dochází k přenosu v řádu minut po přisátí infikovaného klíštěte [6]. Naopak pro bakterie způsobující lymskou boreliózu platí, že je potřeba určitý čas po přisátí klíštěte, aby mohly bakterie borélie člověka (nebo jiného hostitele) infikovat.

Studie starší a novější

Na základě dřívějších studií z USA, provedených s tamními druhy klíšťat a borélií [7–10], se původně uvádělo, že nebezpečí přenosu je minimální (nebo dokonce nulové), pokud je klíště odstraněno do 24–48 hodin po přisátí. Nicméně i v těchto citovaných studiích byly opakovaně zaznamenány případy přenosu bakterií na experimentální zvířata po méně než 48 hodinách sání, a v několika případech i po méně než 24 hodinách.

Pozdější studie, zahrnující i evropské druhy klíšťat a borélií způsobujících lymskou boreliózu, naznačují, že minimálně ve zvířecích modelech dochází k přenosu borélií i výrazně dříve [11, 12], dokonce i v nejkratších intervalech v délce trvání sání do necelých 17 hodin [11]. Samotný přenos borélií nemusí nutně znamenat, že u hostitele dojde k rozvoji onemocnění [12], nicméně výsledky všech zmiňovaných studií se shodují v tom, že v kratších intervalech sání jsou jak přenos infekce, tak rozvoj onemocnění méně pravděpodobné.

Závěr

Závěr je tedy takový, že aktuálně není možné vyloučit infekci některým z klíšťaty přenášených původcem nemocí čistě na základě znalosti doby sání klíštěte. Nicméně včasné odstranění klíštěte riziko přenosu nákazy snižuje.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Václav