Nenašla jsem přímo studii, která by se zabývala možností nákazy z těchto předmětů. Pravdou ale je, že studie prokazují bakteriální kontaminaci nosních sprejů, rtěnek či jiných kosmetických přípravků. Pro nosní spreje existuje překvapivě méně studií než pro dekorativní kosmetiku.
Našla jsem pouze jednu menší studii, která potvrzuje výskyt bakterií v nosních kapkách a sprejích po třech dnech od užití [1]. Kontaminovány byly bakteriemi, které se vyskytují v nose přirozeně (jako např. Staphylococcus aureus a S. epidermidis). Výrazně více kontaminované byly nosní spreje, pokud si tedy můžete vybrat mezi sprejem a kapkami se stejnou účinnou látkou, tato studie doporučuje volit kapky.
V rtěnkách a jiných balzámech na rty se také potvrdila bakteriální kontaminace, množství rtěnek pozitivních na bakteriální kontaminaci se lišilo, bylo v rozmezí 20–81 % [3–6]. Nejčastěji byla izolována opět bakterie Staphylococcus aureus. Ta patří k tzv. oportunním patogenům, což znamená, že se běžně u lidí vyskytuje v nose nebo na kůži. Problém nastává, pokud je organismus oslabený, to pak může vyvolávat onemocnění. V části studií byly izolovány i bakterie odolné vůči antibiotikům [7]. A ještě častěji než rtěnky byly kontaminovány krémy na obličej [4]. Pouze jedna studie však uvedla, že vzorky byly odebrány tři dny po posledním použití, ostatní časové údaje neuvádí.
Studie tedy ukazují, že v prostředí nosního spreje či kapek nebo rtěnek mohou bakterie přežívat, navíc nos i ústa jsou k infekci náchylná, hrozí tudíž riziko nakažení, zvlášť pokud jsou používány spolu s nemocným člověkem.
Po dvou měsících by se nicméně člověk nejspíše covidem-19 ze rtěnky nebo balzámu na rtu nenakazil. Studie se nevěnovaly přímo kosmetice nebo nosním kapkám, ale životnost viru SARS-CoV-2, způsobujícího covid-19, je na různých površích v řádu hodin či dnů (na dřevě max. pět dnů, na papírovém kapesníku tři hodiny, na skle až dva týdny, na oceli max. týden), nejdéle vydržel na bankovkách, kde studie uvádí až 28 dnů [8].
Navíc imunita proti covidu-19 trvá až 15 měsíců [9], takže byste nejspíš měla být chráněna před opětovným onemocněním. U některých onemocnění, např. u chřipky, platí, že tělo si vytvoří protilátky a chrání vás doživotně, i když pouze před tou variantou onemocnění, kterou jste prodělala. Chřipka poměrně snadno mutuje a vůči jiným variantám odolná nejste, ale tu samou variantu byste neměla prodělat dvakrát [10]. Nemělo by tedy vadit, že na ni narazíte znovu po dvou měsících na rtěnce. Při půjčení kontaminované kosmetiky nebo kapek by se však teoreticky mohlo stát, že se člověk setká s jinou variantou, než kterou prodělal, a k nákaze by tedy možná dojít mohlo. Riziko ale nejspíš není velké.
Jak uvádíte, některé bakterie umí i tvořit tzv. spory – velmi zpomalí svůj metabolismus, vytvoří ochranné obaly a takto jsou schopny přežít velmi nepříznivé podmínky. Byly nalezeny i spory staré 40 milionů let, které vědci dokázali přivést opět do aktivního stavu [11]. Sporulace jsou ale schopny pouze některé bakterie, konkrétně Bacillus a Clostridium, ty však nezpůsobují běžná nachlazení, nýbrž např. tetanus (Clostridium tetani) nebo plynatou sněť (Clostridium perfringens), ty ale nejsou schopné přežívat v prostředí s kyslíkem, takže v kapkách nebo na balzámu je nenajdete.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Henrietta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1067/mic.2002.119955
[2] https://doi.org/10.4103%2FJMAU.JMAU_14_19
[3] https://doi.org/10.33483/jfpau.850561
[4] https://www.peerianjournal.com/index.php/tpj/article/view/734
[5] https://www.jbas.juw.edu.pk/index.php/JBAS/article/view/56
[6] https://doi.org/10.1002/1348-9585.12047
[7] https://doi.org/10.33483/jfpau.850561
[8] https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2021.146191
[9] https://doi.org/10.1016/j.isci.2022.103743
