Pro zmírnění nevolností je známa celá řada „babských rad“. Jednou z nich je právě konzumace Coca-Coly a jí podobných nápojů.
Obecně není užívání Coca-Coly či Pepsi při nevolnostech odborníky doporučováno, především z toho důvodu, že žaludeční problémy mohou být různého původu a v některých případech by sycený nápoj s vysokým obsahem cukru a nízkým pH, tedy kyselý, mohl žaludek více podráždit a dotyčnému přitížit.
Někteří lidé však uvádějí, že Coca-Cola opravdu pomáhá zmírnit nevolnost či žaludeční diskomfort, zejména pokud je konzumována v malém množství. Tato rada je nicméně založena na osobních zkušenostech a nevychází ze solidních klinických studií.
Co říkají studie?
Přesto existuje několik možných principů, které vycházejí z vědeckých studií a naznačují, jak by takové nápoje opravdu mohly zafungovat.
Nízké pH nápoje, tedy kyselé prostředí, může povzbuzovat aktivitu pepsinu, enzymu v žaludku, který pomáhá štěpit bílkoviny. To může napomoci lepšímu trávení potravy [1].
Nasycení oxidem uhličitým. Bublinky v sycených nápojích, jako je Coca-Cola, mohou pomoci zmírnit pocit plnosti. Příjem oxidu uhličitého může také napomáhat říhání, které přináší dočasnou úlevu. Perlivé vody jsou od dávných dob vychvalovány pro svou údajnou schopnost zmírňovat zažívací potíže. Již studie z roku 1997 prokázala, že perlivé nápoje mohou díky uvolňování rozpuštěného plynu změnit rozložení tekutých i pevných složek jídla v žaludku [2].
Kyselina fosforečná. Coca-Cola a Pepsi kromě vody, cukru a oxidu uhličitého obsahují také kyselinu fosforečnou (H₃PO₄). Kyselina fosforečná je uvedena na seznamu potravinářských přídatných látek jako E338 a používá se jako zvýrazňovač chuti nebo konzervační látka.
Ve farmakologické literatuře se H₃PO₄ uvádí jako látka potlačující nevolnosti a zvracení, s projímavým účinkem a doporučuje se také při horečnatých stavech nebo otravách jídlem. Bývá součástí volně prodejných léků doporučených pro zmírnění žaludečních potíží spojených s nevolností a zvracením.
Výrobce na etiketě Coca-Coly neuvádí množství H₃PO₄ v nápoji. Experimentálně však bylo zjištěno, že kolové nápoje jí obsahují přibližně 2,5 mg na 5 ml, tedy 0,5 g na 1 l nápoje [3] (s výjimkou Kofoly, kde je jí pouze stopové množství). Volně prodejné přípravky s obsahem H₃PO₄ používající se k potlačování nevolnosti a zvracení obsahují větší množství H₃PO₄ na 5 ml. Například přípravek s názvem Emetrol obsahuje 21,5 mg na 5 ml, doporučená dávka u dětí je 5–10 ml s možností opakování po 15 minutách od prvního podání. Zatím nebylo prokázáno, zda můžeme dosáhnout zmírnění nevolnosti při hodnotě 2,5 mg na 5 ml, což je průměrné množství H₃PO₄ v kolových nápojích [4].
Antibakteriální účinek. Studie provedená skupinou výzkumníků z Turecka na třech značkách kolových nápojů odhalila silný antibakteriální účinek proti následujícím typům bakterií: Bacillus cereus, Enterococcus faecalis, Escherichia coli, Salmonella enteritidis, Yersinia enterocolitica. Jedná se o typické strůjce otravy jídlem [5].
Některé studie také ukazují, že Coca-Cola může mít příznivé účinky při určitých zažívacích potížích, jako je pomalé vyprazdňování žaludku (gastroparéza) [6], nahromadění nestravitelných zbytků ve střevě nebo žaludku (žaludeční a střevní bezoáry) [7], a dokonce i při pálení žáhy [8]. V žádném případě však Coca-Colu nedoporučujeme jako náhradu léčiv. V těchto případech by vždy měla být léčba nastavena lékařem.
Uklidnění žaludku pomocí pepsinu je pouze mylná domněnka, jelikož nápoj Pepsi, navzdory svému názvu, pepsin neobsahuje a nikdy neobsahoval. Jak bylo zmíněno výše, kolové nápoje díky nízkému pH tvorbu pepsinu sice podporují, ale samy ho přímo neobsahují. Původně se tento nápoj jmenoval „Brad’s Drink“ (doslova Bradův nápoj) po lékárníkovi Caleb Davis Bradhamovi, který ho vynalezl. V roce 1898 Bradham svůj nápoj přejmenoval na „Pepsi-Cola“. Domníval se, že nápoj je „zdravá“ cola, která napomáhá trávení, a název vychází ze slova dyspepsie, což znamená zažívací potíže.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Markéta
Zdroje:
[1] https://europepmc.org/article/NBK/nbk537005#__NBK537005_dtls__
[2] https://doi.org/10.1023/A:1018820718313
[3] https://doi.org/10.1021/ed073p1174
[4] https://doi.org/10.37897/RJP.2020.1.3
[6] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25796672/
[7] https://doi.org/10.1111/apt.12141
[8] https://doi.org/10.1111/j.1532-5415.2009.02076.x