Máte pravdu v tom, že některé čisticí přípravky mohou pleť vysušovat a některé krémy mohou zanášet póry – ale platí to hlavně tehdy, pokud nejsou vhodně zvolené pro váš typ pleti. Denní hygienické činnosti, jako jsou čištění a zvlhčování (hydratace) pleti, pomáhají udržet pokožku v dobré kondici. Čištěním se odstraňují nečistoty, například prachové částice, a také přebytečný kožní maz [1]. Některé složky kosmetiky, například olivový olej či olej z pšeničných klíčků, mohou ucpávat vývody mazových žláz a zhoršit stav pleti [2].

Pravidelné čištění a následná hydratace pleti (např. tonikum a noční krém večer) jsou obzvláště vhodné pro osoby se zvýšenou tvorbou kožního mazu nebo se sklonem k akné [3, 4]. Nadměrná činnost mazových žláz vede ke zvýšené tvorbě mazu (tzv. seborea), rozšířeným vyústěním vlasového váčku („póry“) a lesklému vzhledu pokožky. Vzniká tak mastná pleť, která se řadí mezi tzv. problematické typy pleti.

Hromadění mazu ve váčcích podporuje vznik uzavřených „černých teček“ i otevřených bílých pupínků a je klíčovým faktorem rozvoje akné. Akné vzniká mimo jiné kvůli ucpávání pórů zrohovatělými buňkami, množení bakterií na kůži a následnému zánětu. Pravidelné a šetrné čištění pleti proto hraje důležitou roli – pomáhá odstraňovat odumřelé buňky, maz i nečistoty, které by mohly póry dále ucpávat nebo sloužit jako vstupní brána pro bakterie a přispívat ke vzniku zánětu [5].

Při výběru kosmetiky je důležité dodržovat pokyny výrobce a přihlédnout k typu pleti. Vhodné kosmetické přípravky pro čištění pleti (např. micelární vody nebo čisticí gely a pěny) fungují na bázi povrchově aktivních látek (tenzidů), které snižují povrchové napětí vody a umožňují, aby se voda lépe spojila s tukem (tedy i kožním mazem) nebo povrchovou nečistotou a odstranila je tak. Tyto přípravky však při nadměrném používání mohou působit dráždivě, mohou „vymývat“ kožní tuky z mezibuněčných prostor a pleť tak nadměrně vysušit [6].

Čištění a denní hygiena pleti mohou narušovat ochranný kožní film, který je společně s tzv. přirozeným hydratačním faktorem (např. aminokyselinami či močovinou) nezbytný pro udržení optimálního obsahu vody v nejsvrchnější vrstvě pokožky. Proto je po čištění pleti nutné zvolit vhodný hydratační přípravek, který obsahuje hydratačně působící látky, jako jsou například glycerol, močovina, kyselina hyaluronová nebo allantoin [7, 8].

Kromě čištění je vhodné o (zejména mastnou) pleť následně pečovat např. pomocí kosmetiky se stahujícím a antibakteriálním účinkem, jako jsou pleťová tonika s obsahem čajovníku čínského [9]. Existuje také celá řada přípravků s aktivními látkami proti akné, jako jsou například benzoyl-peroxid, kyselina salicylová, kyselina azelaová či tzv. AHA kyseliny (z anglického „alfa-hydroxy acids“) zodpovědné za odstraňování odumřelých kožních buněk, mezi které patří kyselina glykolová, mléčná či citronová [10].

Pocit vysušení po čištění a nutnost následného mazání (např. krémem) jsou běžné, ale nemusí znamenat, že je péče zbytečná nebo škodlivá. Některé čisticí látky mohou pleť vysušovat a některé přípravky ji mohou zbytečně zatěžovat, ale při správné volbě přípravků a šetrném používání je pravidelná péče – tedy jemné čištění a následná rehydratace – pro většinu typů pleti prospěšná. Klíčem je zohlednit individuální potřeby pokožky a vyhýbat se agresivním složkám.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Andrej