Proč je nám ve vodě o teplotě 33 °C příjemně, zatímco když rtuť v teploměru vyšplhá na 33 °C, máme tendenci schovat se do stínu či zapnout klimatizaci? Nebo opačně, proč je nám příjemně při 23 °C, ale voda o stejné teplotě nás nutí koupel zkrátit?
Příčina tkví právě v tom, jestli se nacházíme ve vzduchu, nebo ve vodě. Voda má mnohem vyšší tepelnou kapacitu než vzduch. To znamená, že na ohřátí vody o jeden stupeň je nutné vynaložit větší množství energie než na ohřátí vzduchu. Voda je také daleko lepší vodič tepla. Vzduch je špatný vodič tepla, čehož se využívá v izolačních materiálech, a to buď formou děr či chodbiček v cihlách, nebo jako vzduch zadržený v načechraném husím peří. Ono peří pak úplně stejně využíváme i my, když ho nacpeme do peřiny. Zalezeme si pod ní a peřina zajišťuje, že se naše „živočišné“ teplo drží hezky pod ní a neuniká do okolí. Naprosto stejně funguje i ostatní zvířecí srst, ovčí vlna a koneckonců i její umělá imitace – fleece. Vzduch tedy teplo vede, ale špatně.
Naproti tomu voda teplo vede velice dobře. Této její vlastnosti se využívá například v jaderné energetice – jaderný reaktor je chlazen vodou, aby nedošlo k jeho přehřátí a výbuchu.
Proto je tělu ve vzduchu o teplotě 23 °C příjemně. Tělo je tak akorát chlazeno, aby se nepřehřívalo, zároveň tepla neodchází příliš, aby nám byla zima. Na druhou stranu ve vodě o stejné teplotě budeme rychle ztrácet teplo, voda jej bude rychleji odebírat a nám začne být zima.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Helena
Další čtení prověřené autorem:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_kapacita
