Proč na slunci škodí některé léky?

Citlivost na sluneční záření, označovaná také jako fotosenzitivní reakce způsobená léky, vzniká v důsledku působení ultrafialového (UV) záření, zejména jeho UVA a UVB složek [1, 2]. K rozvoji této přecitlivělosti dochází v případě užívání tzv. fotosenzitivních léků. Jedná se o chemické látky, které mají schopnost pohlcovat UV záření. Vystavení se slunečnímu záření potom vede k pohlcení záření léčivem. Tím se léčivo může změnit v „nestabilní a škodlivé“ a vyvolat přímé poškození kůže, nebo přeměnit na novou molekulu, kterou následně imunitní systém rozpozná jako cizí a nebezpečnou, což vyvolá alergickou reakci [1, 3, 4].

Převážná část kožních reakcí vyvolaných léky je způsobená UVA složkou záření [5]. Většina skel, včetně standardních okenních tabulí, blokuje ve vyšší míře pouze UVB složku. Pobyt za sklem tedy sice může snížit riziko spálení, ale nedokáže zcela zabránit rozvoji léky navozených přecitlivělostí na slunce [6]. Ty navíc nemusí být vyvolány pouze slunečním zářením, nýbrž i umělými zdroji světla, jakými jsou například LED lampy, solária či „horská slunce“, jelikož i ty jsou zdrojem UV záření [1, 3].

Léky navozená přecitlivělost na slunce není závislá na dávce UV záření a projevit se může v jakémkoliv ročním období. Kožní reakce se obvykle objevují v rozmezí 30 minut až 24 hodin od slunění. Projevují se nejčastěji jako pálení a svědění, zčervenání, vyrážka nebo otok a mohou se objevovat i na místech, které nebyly přímo slunci vystaveny [4, 5]. Rychlost, s jakou dojde k rozvoji kožní přeciltivělosti, může dále souviset s přirozeným zbarvením kůže (tzv. fototypem) i formou, kterou je lék do těla podáván. U podání léčiva ústy se lék nejprve vstřebá do krve a v různé míře se dále šíří do okolních orgánů a tkání, včetně kůže. Při místním (lokálním) podání, například ve formě masti či krému, je léčivo rovnou nanášeno na kůži [3]. Je tak proto obtížné určit, kdy už je možné pobyt na přímém slunci označit za škodlivý a kdy ještě ne.

Pro předcházení rozvoje fotosenzitivních reakcí je doporučováno nevystavovat se přímému slunečnímu záření a chránit se opalovacími přípravky s UVA a UVB faktory s mírou ochrany alespoň SPF 50. Ty bychom měli nanášet před vystavením pokožky slunečnímu záření a opakovaně mazat v průběhu dne. Mimo to se doporučuje nošení ochranného oděvu, pokrývky hlavy i slunečních brýlí [1, 2, 5]. Oblečení by mělo být ideálně vyrobeno ze tkanin s vyšší gramáží a hustotou vláken, které brání průniku slunečního záření. Důležitá je i barva oblečení. Oblečení tmavé barvy pohlcuje více UV záření. Tím zabraňuje pronikání většího množství UV paprsků skrz materiál než oblečení světlé barvy [1, 7].

Pro Zeptej se vědce odpovídala Taťána