Jak vzniká kocovina?

Přesný mechanismus, jakým kocovina vzniká, není vědecky dosud přesně znám. Je však známo několik faktorů, které mají na vznik kocoviny vliv. Můžeme je rozdělit na vlivy způsobené ethanolem, tedy „lihem“, a na vlivy způsobené jinými látkami. Ethanol a některé další látky se vstřebávají již od dutiny ústní, poté v žaludku a střevě (přičemž rychlost vstřebávání je ovlivněna mnoha faktory, například zda jsme, či nejsme najezení). Po vstřebání chce tělo tyto látky vyloučit, a proto je metabolizuje (přeměňuje) na látky, které lze z těla vyloučit snadněji. Vliv na určité děje, které způsobují kocovinu, může mít daná látka i její metabolit (tedy to, na co danou látku tělo přeměňuje, aby se jí mohlo zbavit) [1, 2].

Významný vliv na vznik kocoviny má dehydratace – nedostatek vody v našem těle. Ethanol zamezuje vylučování tzv. antidiuretického hormonu (vazopresinu) z mozku. Tento hormon, jak název napovídá, blokuje diurézu – tedy vylučování moči. Pakliže tento hormon není vylučován v dostatečném množství, více močíme (vylučujeme více tekutin) a v důsledku toho nastává v našem těle dehydratace, která může být prohloubena ještě případným zvracením, když nám množství alkoholu nesedne. Společně s tím dochází ke změně koncentrace iontů důležitých prvků, především sodíku, draslíku a hořčíku. Při dehydrataci a iontové nerovnováze můžeme pozorovat žíznivost, slabost, suchost sliznic, závratě a další projevy, které jsou při kocovině běžné [3, 4].

Mimo dehydrataci jsou zde ale další faktory, které kocovině velmi napomáhají. Ethanol přímo dráždí sliznice trávicího ústrojí, způsobuje opožděné vyprazdňování žaludku a zvyšuje vylučování žaludečních kyselin a vylučování např. trávicích enzymů a hormonů ze slinivky břišní a střeva. To vše může mít za následek nevolnost, zvracení a bolest břicha [5].

Dochází ke zpomalení tzv. novotvorby glukózy v buňkách (tzv. glukoneogeneze). V důsledku toho je po větší konzumaci alkoholických nápojů nižší glykemie (koncentrace glukózy v krvi). To se může projevovat zmateností, podrážděností, bolestmi hlavy, poruchami vidění, pocením, slabostí či zvýšenou srdeční frekvencí [6].

Narušen je i spánek. Spánkový cyklus můžeme rozdělit na fázi REM a nonREM, přičemž každá z nich je pro něco důležitá. Po požití alkoholických nápojů před spaním dochází ke zkrácení fáze REM a vzniku nerovnováhy mezi oběma fázemi. Zároveň dochází k uvolnění svalů v krku, což může vést ke chrápání a spánkové apnoi (tedy ke vznikům chvilkových pauz, kdy člověk nedýchá). To vede v důsledku ke zvýšené únavě i po běžně dlouhém spánku [7].

Dále konzumace alkoholu vede k rozšíření cév (vazodilataci) a ovlivnění hladiny různých látek majících vliv na vznik bolesti (serotonin, histamin či prostaglandiny). To vše může vyústit v nepříjemnou bolest hlavy [8, 9].

Ukazuje se, že konzumace alkoholu ovlivňuje také imunitní systém. V těle se zvyšuje množství některých látek účastnících se imunologických procesů (cytokinů) a v těle vzniká zánět. Jaký přesný vliv na kocovinu má zvýšené množství cytokinů, se však v současné době neví [10].

Ethanol může ovlivnit i množství a citlivost některých receptorů. Receptory jsou bílkoviny, které po vazbě na určité látky – z vnitřního či vnějšího prostředí – mohou vyvolat v buňkách (a v důsledku toho v celém těle) nějaký efekt. Fungují jako taková čidla, která se zapnou v přítomnosti těchto látek a spustí odpovídající procesy v těle. Vlivem ethanolu se může měnit množství a citlivosti receptorů na látky, které ovlivňují nervový přenos. Některé takové látky zvyšují nervovou aktivitu, některé ji naopak snižují. V důsledku toho můžeme při delším užívání alkoholu pozorovat například třes, pocení či různé srdeční potíže [11, 12].

Jak již bylo výše zmíněno, kocovinu mohou ovlivňovat i metabolity, které z ethanolu a dalších různých látek vznikají. Alkoholy, tedy skupina chemických látek, mezi které patří ethanol, ale i nechvalně známý methanol, se v našem těle mohou metabolizovat třemi systémy enzymů, což jsou bílkoviny, které přeměňují některé látky na jiné látky. Ve velmi malé míře se pak vyloučí nezměněny. Všechny tyto systémy mohou tvořit látky, které jsou pro naše tělo toxické – například acetaldehyd v případě ethanolu nebo formaldehyd a kyselina mravenčí v případě methanolu. Acetaldehyd ve vyšších koncentracích způsobuje zvýšení tepové frekvence, pocení, vyrážku, nevolnost a zvracení. Enzymy, které acetaldehyd odbourávají (přeměňují na kyselinu octovou), jsou však velmi rychlé a acetaldehyd se tak vyskytuje jen v malém množství. U lidí, kteří mají ale tento enzym pomalejší, dochází k nahromadění acetaldehydu, a můžeme tak u nich pozorovat ve větší míře výše popsané příznaky [13, 14].

Různé alkoholické nápoje mají různé složení – neobsahují pouze ethanol, ale v malé míře také další látky (například další alkoholy i jiné látky). Ty nazýváme kongenery (současně vznikající látky, z latinského con – společně a genus – druh) a jsou zodpovědné za specifickou chuť, barvu či aroma nápoje. Tyto látky mohou vznikat v průběhu fermentace (kvašení) společně s ethanolem, během zrání či zpracování alkoholického nápoje, případně mohou být do nápojů přidány. Jednotlivé nápoje se mezi sebou mimo jiné liší množstvím kongenerů. Bylo zjištěno, že nápoje s více kongenery (například tmavé nápoje, jako je whiskey, brandy či červené víno) způsobují horší kocovinu v porovnání s nápoji s méně kongenery (například čiré nápoje, jako je vodka nebo gin). Pakliže mícháme alkoholické nápoje, dostáváme do sebe více různých kongenerů, které nám společně s jejich metabolity mohou způsobovat horší kocovinu. Příkladem kongeneru může být například methanol, který se v malé míře v alkoholických nápojích vyskytuje (více v tmavých alkoholických nápojích). Methanol je v těle přeměněn na formaldehyd a kyselinu mravenčí, které jsou pro tělo toxické a mohou způsobovat potíže [15, 16].

Co se týče ostatních drog, tak záleží, jakým způsobem daná látka a její metabolity v těle fungují. Pakliže daná droga (či její metabolity) nějakým způsobem narušuje stálost vnitřního prostředí (obdobně jako alkohol), mohou vznikat stavy podobné alkoholové kocovině. Vědecky podložené informace v tomto případě ovšem často chybí [17].

Kocovina je tedy důsledkem několika souběžných dějů a lék na ni v současné době neexistuje. Její příznaky však můžeme mírnit doplněním tekutin, cukru a iontů. Pro prevenci kocoviny se doporučuje v průběhu konzumace alkoholických nápojů také dostatečně jíst (prevence snížení glykemie) a pít i nealkoholické nápoje (prevence dehydratace) – sklenka minerální vody se doporučuje vypít před spaním.

Na trhu existuje několik přípravků, které mají fungovat proti kocovině. Tyto přípravky obsahují většinou výtažky z rostlin a obsahují látky zvyšující aktivitu enzymů, které alkohol a jejich metabolity odbourávají. Účinek je však dosti individuální a nejsou ovlivněny všechny projevy kocoviny. Určitá část populace je vůči kocovině odolná – proč tomu tak je, však není zcela známo [18–21].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Jirka