Škodí tělu více alkohol, nebo cukr?

K tomu, aby se dalo – byť třeba jen teoreticky – posoudit, zda tělu škodí více cukr, nebo alkohol, by bylo potřeba srovnávat konkrétní dávky obojího u konkrétního člověka.

Obecně se dá říci, že přístup „jedna sklenka (alkoholu) neškodí“ je již vyvrácen – tedy ve smyslu, že nebyla stanovena žádná dávka alkoholu, již by bylo možno označit za „bezpečnou“ [1, 2]. Následně můžeme samozřejmě diskutovat o tom, zda a nakolik různé druhy alkoholických nápojů obsahují i látky tělu prospěšné, nicméně to pravděpodobně nic nezmění na faktu, že konzumaci jakéhokoli množství alkoholických nápojů nelze označit za tělu prospěšnou.

S cukrem je to malinko složitější. Než se do toho pustíme, ujasněme si terminologii. Slovem cukr zde rozumíme sacharózu (tedy bílé sladké cosi, co všichni známe) a její varianty (například sladicí sirupy). Slovem sacharid rozumíme cokoli, co se v těle metabolizuje na cukr – tedy například brambory.

Na jedné straně se setkáváme s názory, že člověk bez příjmu cukru nepřežije (většinou s argumentem, že jej „potřebuje“ mozek), a na druhé s názorem, že se jedná o „bílý jed“. Ve skutečnosti neexistuje důvod, proč bychom nutně museli v potravě přijímat cukr (ve smyslu sacharózy, tedy onoho „bílého zla“), či případně jakékoli sacharidy. Důvod je prostý – pokud jej nepřijímáme v potravě, veškerý potřebný cukr si tělo je schopno vyrobit samo. Jinými slovy, neexistuje esenciální sacharid (tedy sacharid, který bychom museli konzumovat).

Na druhou stranu je potřeba říci, že většině lidí umírněná konzumace sacharidů (nikoli cukru) prospívá, a tato odpověď nemá být doporučením pro úplné vynechání sacharidů ze stravy.

To, co definuje, zda je látka „jedem“, je obvykle její konzumované množství. To je třeba mít na paměti jak u alkoholu, tak u cukru, který se dnes běžně přidává do potravinářských produktů, ve kterých bychom jej nečekali – kupříkladu do slaného pečiva.

Co se případných regulací cukru ze strany státu týče, jedná se o otázku spíše politickou, nikoli vědeckou. Za nás tedy nemůžeme říci, proč u nás v tomto směru k zásahům nedochází. Ve světě jsou však již desítky zemí, které nějakou formu regulace cukru na trhu zavedly. Existuje například tzv. daň z cukru, která je zavedena mimo jiné v Norsku, Francii nebo Mexiku a mnoha dalších státech [3]. Zda bude tato daň zavedena také v ČR, zatím nevíme. Dle aktuálního doporučení PS NERV* v oblasti prevence a zlepšování zdravotního stavu z dubna letošního roku je navrhnuto zdanění slazených nápojů [4].

* pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády

Pro Zeptej se vědce odpovídal Adam