Ano, mezi saunováním a intenzivnějším pocením souvislost skutečně existuje. Tělo se v důsledku opakovaného vystavování teplu (například v sauně) přizpůsobí tak, že je posléze schopno zvýšit tvorbu potu v případě, že to potřebuje (cvičení, vyšší teplota okolí) [1].
Aktivita našeho těla má poměrně nízkou účinnost – méně než 30 % energie se využije na danou aktivitu [2]. Zbytek energie se přemění na značné množství tepla, a tak se, podobně jako třeba motor auta, musí naše tělo ochlazovat – tedy tepla zbavovat. Nejefektivnějším ochlazovacím mechanismem, který má tělo k dispozici, je právě pocení [3]. Pocení je dokonce jediný způsob, jak se tělo může zbavovat přebytečného tepla i ve chvíli, kdy je okolní teplota vyšší než teplota těla [3].
Obecně platí, že pokud jsme vystaveni zátěži (a přetížení teplem takovou zátěží je), udělá tělo všechno pro to, aby se v případě opakování takové zátěže její následky zmírnily. Takže pokud například zvedáme činku, sval se po čase přetíží, což tělo vyhodnotí jako zátěž a reaguje na to růstem svalu, aby napříště sval podobnou zátěž zvládl lépe. V případě přetížení teplem tělo postupně vyvine způsob, jak se při příští tepelné zátěži s teplem lépe vyrovnat. Ale stejně jako vám při cvičení s činkami sval nenaroste po jedné návštěvě posilovny, tak ani jedna epizoda saunování nepřinese rychlou změnu. Ovšem zhruba po 7–14 sezeních v sauně už jsou změny patrné poměrně zřetelně [4].
V důsledku opakovaného vystavování se teplu (v sauně) dojde k řadě tělesných změn. Potní žlázy budou schopny tvořit větší množství potu, ale současně budou schopny udržet v těle více minerálů. Takže opakované saunování povede ke zvýšení potivosti při vyšší teplotě okolí nebo při cvičení. Udržení minerálů v těle má svůj zásadní význam pro udržení správného fungování těla, snižuje tak riziko vzniku křečí a podobně.
Přestože víme poměrně dobře, jak v této situaci tělo reaguje, nevíme úplně přesně, proč se to děje. Efektivní a bezpečné odstraňování tepla je zcela zásadní. Protože se ztráty vody a minerálů mohou promítnout i do fungování dalších orgánů, má tělo několik vzájemně se doplňujících systémů, které do tohoto procesu mohou mluvit a dlouhodobě jej zefektivňovat.
Jedním z nich je hormon z kůry nadledvin (aldosteron), který způsobuje zvětšení potních žláz, ale současně posiluje jejich schopnost udržovat v těle minerály. Druhým systémem je nervová regulace, kdy mozek přímo řídí, jaké množství potu si tělo může v dané chvíli dovolit vytvořit, a toto řídí skrze vegetativní nervový systém (konkrétně jeho část, která se označuje jako parasympatikus) [5].
Je však velmi pravděpodobné, že se na změnách, které se po opakovaném vystavování teplu rozvíjejí, podílí i další systémy v těle, ale v tuto chvíli o nich nevíme dost.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Vojta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1002/cphy.c130022
[2] https://doi.org/10.1113/jphysiol.2007.143834
[3] https://doi.org/10.1016/B978-0-444-63912-7.00013-8
