Přitažlivost a zamilovanost jsou výsledkem kombinace biologických, psychologických a sociálních faktorů. Co se hormonů týče, tak jich hlavní roli hraje hned několik. Dopamin a vasopresin bývají spojovány s pocity při zamilování se, pohlavní hormony se sexuální touhou. Oxytocin, často označovaný jako hormon lásky, slouží k „připoutání se“ k partnerovi/partnerce a noradrenalin a serotonin souvisí s emocemi [1].
Je nutné si uvědomit, že uvedené hormony ale nefungují izolovaně – aktuální působení hormonů například ovlivňují i životní zkušenosti, naše osobnost či vztahové vzorce. Některé látky (např. některá antidepresiva, hormonální antikoncepce nebo obecně některá léčiva ovlivňující funkci pohlavních hormonů) mohou sice dočasně snížit sexuální touhu nebo intenzitu prožívaných emocí, ale upozadit nebo vypnout přitažlivost nebo romantickou náklonnost není možné.
Je také důležité si uvědomit, že účinky zmíněných látek jsou považovány za vedlejší (například snížení sexuální touhy při užívání antidepresiv), nikoli za cílené a mohou mít nežádoucí psychické a tělesné dopady [2, 3]. Rovněž nezpůsobují i tzv. aromantičnost, tedy nepřítomnost romantických citů.
Aromantičnost totiž není stav způsobený léky nebo hormony, nýbrž je součást naší sexuální identity nebo orientace – podobně jako heterosexualita nebo homosexualita. Lidé, kteří se označují jako aromantičtí, zkrátka romantickou přitažlivost přirozeně neprožívají. Proto aromantičnost není něco, co by šlo uměle vyvolat nebo potlačit – je to varianta lidské rozmanitosti [4, 5]. Výzkum, který se zabývá tím, proč někteří lidé neprožívají lásku a jaký vliv na to má biologie, je ale zatím v plenkách.
Zdroje:
[1] Fisher H. 2004. Why we love: the nature and chemistry of romantic love.
New York: Henry Holt.
[2] https://link.springer.com/article/10.1007/s40263-015-0294-3
[3]https://journals.lww.com/psychopharmacology/fulltext/1999/02000/Fluoxetine_and_Premature_Ejaculation__A.13.aspx
[4] Gazzola, S. B., & Morrison, M. A. (2011). Asexuality: An emergent sexual orientation. In T. G. Morrison, M. A. Morrison, M. Carrigan, & D. T. McDermott (Eds.), Sexual minority research in the new millennium (pp. 21–44). Nova Science.