Abychom mohli odpovědět na položenou otázku, je důležité si vyjmenovat, s čím se stromy ve městech musí vypořádat. Pokud se projdeme městem, narazíme na různá stanoviště, kde se se stromy setkáme. I ve městech najdeme stromům příhodná místa podél řek, v parcích a lesoparcích. Ty ale asi tazatelka na mysli neměla.
Kořeny jsou velké jako koruny stromů
Nejtěžší jsou podmínky v uličních výsadbách, kde jsou stromům k dispozici pro růst jen malé plošky. Pro stromy jsou důležité kořeny, a právě v chodníku u silnice a mezi domy toho prostoru moc nemají. Pod zemí vedou elektrické či optické kabely, různá potrubí, a to všechno sdílí prostor s kořeny. Navíc plocha, odkud se ke kořenům může dostat srážková voda, je často velmi omezená.
V přírodě platí poučka, že kořenový systém je zhruba stejně velký jako koruna stromu (ilustrace v sekci Další čtení). Tam, kde strom nemá takovou možnost jít do hloubky, kořeny pokrývají mnohem větší plochu při povrchu. To ve městě většinou nejde. V parcích, v rozptýlené zástavbě, ve vnitroblocích je situace pro stromy většinou lepší. Nejsou tak omezovány dlažbou, suchem a zejména silně zhutnělou půdou.
V létě vedra, v zimě sůl, po celý rok pejsci
Kromě sucha jsou stromy v zástavbě vystavovány vyšším teplotám než v přírodě. Teploty ve městech dosahují v létě extrémních hodnot a ani v noci kvůli rozpálené dlažbě neklesají.
Dalším negativním vlivem, se kterým se městské stromy musí potýkat, je znečištění. Jde především o sůl z posypu chodníků a silnic a moč od psích mazlíčků. Moč psů zvyšuje množství dusičnanů a amoniaku v půdě, což vede ke změnám v půdě, snížení pH, zhoršení její struktury, a tím schopnosti třeba zadržovat vodu. U mladých stromů s tenkou kůrou ji může moč poškodit a nebo přímo pronikat poškozenou kůrou, a tak způsobit i odumření stromu [1].
V neposlední řadě to je poškození lidmi, olamování větví atd. Zvýšené množství dusíku zejména z automobilové dopravy pak umožňuje stromům růst výrazně rychleji, než je pro ně obvyklé, ale oxidy dusíku také výrazně okyselují prostředí.
Tato kombinace nepříznivých okolností tedy ukazuje, kam bychom měli směřovat aktivity, abychom podpořili život stromů ve městech [2]. Bohužel s některými toho moc nenaděláme. Těžko zvětšíme volnou půdu okolo kmene, neuděláme téměř nic s teplotou a znečištěním. Některé ale ovlivnit lze.
Jak pomoci stromům?
Stromům ve městech totiž můžeme výrazně pomoci. Například můžeme chránit volnou půdu okolo kmene tak, aby nedocházelo k jejímu zhutňování špatně parkujícími automobily. Stejně tak lze chránit i kmen před negativním působením psí moči, např. malou ohrádkou. Kořeny lze chránit použitím tzv. kontejnerů, kde mají kořeny stromů relativně dostatek prostoru a při výkopových pracích jsou chráněny.
Nedostatek vláhy lze u stromů řešit tzv. zavlažovacími vaky (viz sekce Další čtení). Ty představují účinné řešení, neboť zajišťují pravidelnou a rovnoměrnou závlahu, zejména u nově vysazených stromů. Díky malým otvorům ve spodní části umožňují pomalé a rovnoměrné uvolňování vody přímo ke kořenovému systému stromu. Tento způsob zavlažování minimalizuje odpařování a zajišťuje, že voda pronikne hluboko do půdy, kde je nejvíce potřeba.
Velmi důležité je pak věnovat vysazeným stromům dlouhodobou péči. Starat se o ně, dobře je vychovávat řezem (důležité pro dobrý tvar koruny, aby do ní šlo světlo a nemnožili se v ní škůdci, dále odstranění nemocných větví atd.), ošetřovat případné poškození a zalévat je [3].
O výběru druhů
Nejdůležitější je správný výběr druhů. Je nutné si dát pozor na druhy stromů, které jsou invazní (nejsou tedy na místě původní, ale rychle a nekontrolovaně se šíří a domácí druhy tak vytlačují) či mohou v budoucnu představovat problémy.
Některé stromy snáší extrémní podmínky měst velmi dobře, ale jsou velkým rizikem pro okolní přírodu. Příkladem je pajasan se snadno klíčivými a létavými semínky. Tento druh se tedy nedoporučuje pěstovat, a dokonce je to vzhledem k jeho zařazení na tzv. evropský seznam invazních druhů zakázané [4].
Obdobné je to i například u oblíbené paulovnie. V České republice se zatím tolik nešíří z výsadeb, nicméně s postupující změnou klimatu je třeba být na pozoru. Co třeba s kontroverzním akátem? V přírodě a zejména na stepních lokalitách je velkým problémem, protože zarůstá otevřená stanoviště a vytlačuje světlomilné druhy rostlin a živočichů (zejména hmyzu), nicméně ve městech je to relativně bezpečný druh. Je vhodné vybírat druhy, které mají malé sklony utíkat z výsadeb (příkladem je jinan dvoulaločný či často pěstované platany).
Stromy ve městech mají význam
Takže ve stručnosti: Stromy mají určitě ve městech budoucnost a budeme je chtít zachovat. Mají velký význam jak pro klima, tak i pro dobrý pocit lidí. Jen je třeba dbát na to, aby měly podmínky vhodné pro život a nemuseli jsme vždy po pár letech znovu vysazovat nové. Podmínky, kterým stromy ve městech čelí, jsou již nyní extrémní, ale jsme schopni je různými opatřeními zmírňovat.
Důležitou roli hraje i výběr druhů. Na jednu stranu musíme vybírat stromy, které zvládnou náročné podmínky, zároveň však takové, které nejsou rizikem pro okolní přírodu.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Honza
Zdroje:
[2] https://iprpraha.cz/assets/files/files/b2c8378b7b20f1d02498f9b7925eafa9.pdf
[4]
https://aopk.gov.cz/web/invazni-druhy/evropska-legislativa
Další čtení prověřené autorem:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nove-stromy-u-prazskeho-narodniho-muzea-budou-vysazeny-do-plastovych-boxu-ty-ochrani-koreny-fyzicky-i-papirove
https://www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/diky-zavlazovacim-vakum-usetrite-pri-spravnem-pouziti-nebudete-plytvat-vodou