Menstruace ve vesmíru je něco, čím se inženýři z NASA (z anglického „National Aeronautics and Space Administration“, americký Národní úřad pro letectví a vesmír) zabývají již desetiletí. Známý je případ první Američanky ve vesmíru, Sally Ride, která roku 1983 opustila Zemi na 6 dní [1]. Pro tuto cestu jí inženýři NASA chtěli zabalit 100 kusů tamponů. Doba se naštěstí posunula a ženy se rekrutují na astronautské mise stále častěji. Díky tomu se také téma menstruace ve vesmíru řeší v odborných kruzích a nyní mají ženy celou řadu možností, jak k menstruaci přistoupit [2].
Dlouhou dobu však panovaly obavy, že by menstruační krev mohla poškodit (např. krevní sraženinou) filtrační stanici, která se na vesmírné stanici používá k čištění odpadní vody a její úpravu na pitnou vodu. Po roce 2009 však byl filtrační systém odpadní vody na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS, z anglického „International Space Station“) vylepšen a testy ukázaly, že moč s menstruační krví žádné poškození nezpůsobuje [3].
V současné době tedy ženy mohou bezpečně menstruovat i ve vesmíru. Z rozhovorů s astronautkami však vyplývá, že většina z nich upřednostňuje přerušení cyklu během pobytu v kosmickém prostoru. K tomu mohou využít hormonální preparáty; nejčastější jsou pilulky, které se užívají každý den ústně – tzv. perorální hormonální antikoncepce. Druhou možností je nitroděložní tělísko, které uvolňuje hormony k potlačení menstruace až po dobu pěti let. Třetí možností je podkožní implantát s životností až tři roky, ovšem jeho spolehlivost v kompletním zastavení menstruace je nižší než u předchozích dvou možností [4].
Jak však zároveň autorky studie uvádějí, lze přemýšlet o ovlivnění menstruace až na 11 let, pokud započítáme i přípravu na samotný let do vesmíru. Samotné misi v kosmickém prostoru totiž předchází základní výcvik, který musí podstoupit každý astronaut i astronautka, a poté specifická příprava pro danou misi, úkoly a roli v posádce.
Zajímavé je také to, že v závislosti na zvolené metodě potlačení menstruace je třeba brát v úvahu, jaká je např. trvanlivost hormonální antikoncepce při skladování ve vesmíru po dobu několika let (nebylo testováno), nebo jak postupovat v případě nutné výměny nitroděložního tělíska. Chování léků v mikrogravitaci, tedy mimo zemskou přitažlivost, a mimo magnetické pole Země, je palčivé téma, na které současná věda zatím nemá uspokojivé odpovědi.
A co ženy, které se rozhodnou v menstruaci pokračovat? Menstruace ve vesmíru je zcela bezpečná a probíhá jako na Zemi. Vypuzení menstruační krve je řízeno stahy hladkého svalstva dělohy (proto existují menstruační křeče) [5]. Jedná se tak o proces, který není ovlivněn gravitací.
Pokud vás téma zajímá více, doporučuji článek „A brief history of menstruating in space“ (odkaz v sekci Další čtení).
Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra
Zdroje:
[1] https://science.nasa.gov/people/sally-ride/
[2] https://doi.org/10.1089/jwh.2014.4912
[3] https://doi.org/10.1016/j.reach.2021.100044
[4] https://doi.org/10.1038/npj
[5] https://doi.org/10.1093/humupd/dmq016