Je pro alergiky špaldová mouka lepší volba než pšeničná?

Pšenice v konvenčním zemědělství se samozřejmě hnojí a ošetřuje proti chorobám a škůdcům. Používané přípravky procházejí revizí a řada z nich byla zakázána. Při manipulaci s těmito chemikáliemi a nedodržení bezpečnosti práce nebo dávkování může dojít k poškození zdraví pracovníků: uvádějí se kontaktní dermatitidy (vyrážky) a dýchací choroby včetně astmatu. Po aplikaci přípravků jsou předepsány ochranné lhůty na používání ošetřené plodiny, které je nutné dodržet. Při dodržení všech pravidel by nemělo u pracovníků k poškození zdraví dojít.

Špalda je botanicky druh pšenice (rod Triticum). Pokud je pěstována v konvenčním zemědělském systému, tak je z hlediska chemického ošetření situace podobná jako u pšenice seté. V ekologickém zemědělství jsou povoleny jen některé nezbytné chemikálie. Špalda tak sice nebude obsahovat významnější zbytky chemických látek běžných v přípravcích, ale zase může být napadena houbovými chorobami. Při výskytu houbových plísní na obilí je nebezpečí tvorby jedovatých látek (tzv. mykotoxinů), které mohou zvyšovat pravděpodobnost vzniku rakoviny nebo poškozovat genetickou informaci. Např. analýza špaldových produktů prodávaných ve východním Polsku prokázala výskyt nízkého množství mykotoxinů, které mohou ovlivňovat tvorbu krve a imunitu. Závažnější účinky na lidské zdraví mají aflatoxiny. Ty se podařilo nalézt v pětině stanovovaných vzorků, ovšem jen ve velmi malých množstvích, která by měla být bezpečná.

Špalda z ekologického zemědělství bude mít nižší výnos a výsledná kvalita bude záviset na konkrétních podmínkách lokality a počasí. Jsou samozřejmě i jiné způsoby ochrany než použití přípravků: pěstování odolných odrůd, volba stanoviště, hustota porostu, podpora přirozených nepřátel v případě škůdců nebo prostředky proti škůdcům na bázi rostlinných výtažků. Další možností je vysetí tzv. předplodin, které umí příznivě ovlivnit půdní podmínky pro hlavní plodinu, v tomto případě špaldu.

Pro alergiky je riziko spojené se špaldou pravděpodobně podobné jako u pšenice seté. Pacienti s alergií reagují na velmi malá množství alergenních bílkovin (miligramy) a osoba alergická na pšeničnou bílkovinu bude reagovat na všechny druhy pšenic a na jejich křížence s jinými druhy (tritikale, tritordeum). Tito alergici mohou dokonce v rámci zkřížených reakcí reagovat i na ječmen, žito a oves.