Porod je u člověka moderního typu ve srovnání s jinými savci opravdu o poznání komplikovanější, bolestivější a pro matku i dítě rizikovější [1]. Nicméně v rámci primátů najdeme i jiné druhy, jejichž porody jsou náročnější než u druhů jiných (např. giboni, chápani, makakové či kahau); oproti tomu ostatní druhy lidoopů (orangutani, gorily a šimpanzi) mají průchod novorozence pánví mnohem snazší než lidé [2].
U člověka se náročnost porodu vysvětluje tím, že novorozenci mají poměrně velkou hlavu. To je dáno rozvojem a zvětšením lidského mozku během evoluce (tzv. encefalizace). Zároveň s tím mají ženy relativně úzkou pánev, což souvisí se vzpřímenou polohou těla a chůzí po dvou končetinách (tzv. bipedií). Tento konflikt dvou protichůdných tlaků přírodního výběru (bipedie spojená s úzkou pánví a na druhé straně porod novorozence s velkou hlavou spojený s potřebou široké pánve) se nazývá „porodní dilema“ [3].
Za evoluční řešení tohoto problému se tradičně považuje porod v časnější fázi vývoje plodu, což je navíc umožněno tím, že když se matka pohybuje po dvou končetinách, má „volné ruce“ pro nošení a opečovávání na ní zcela závislého kojence [3]. Roli zde zřejmě hraje i spolupráce ostatních členů rodiny či tlupy při péči o matku a novorozence během porodu i po něm [4].
V posledních letech se ale objevilo několik nových pohledů na „porodní dilema“ [5, 6]. Ty říkají, že těhotenství nekončí proto, že by už dítě nemohlo projít pánví matky, ale protože matka už nemá dost energie na to, aby dítě ve svém těle dál živila. Porod tak začíná ve chvíli, kdy tělo matky dosáhne svých energetických mezí. Podle této hypotézy se během evoluce šířka pánve přizpůsobovala velikosti hlavy dítěte, takže nebylo potřeba, aby matka rodila dříve.
Pak ale vyvstává otázka, proč se ženská pánev během evoluce nerozšířila ještě víc, aby byl porod snazší? Autoři hypotézy navrhují tři možné příčiny:
1. Velikost těla žen je omezena podmínkami prostředí. Širší pánev by znamenala i celkově větší tělo ženy, což neumožňuje potřeba investovat energii spíše do dětí, dostupnost potravy a stravovací návyky [7].
2. Širší pánev by mohla zhoršit pohyblivost, běh žen by pak byl pomalejší a stabilita při pohybu horší [6].
3. Evoluce zatím neměla dost času na to, aby se mohla pánev a vůbec ženské tělo dostatečně přizpůsobit rostoucí velikosti plodu v moderní době, která umožňuje vyšší příjem energie během těhotenství [8].
Šířka ženské pánve a porodního kanálu může být také omezena tím, kolik zátěže zvládne pánevní dno unést [9]. Nedávné studie ukazují, že široká pánev neznamená větší nároky na energii při chůzi nebo běhu [10]. Problémem však může být to, že pokud by byl porodní kanál příliš široký, pánevní dno by hůře podpíralo vnitřní orgány i samotné dítě během těhotenství [11].
Někteří vědci (i vědkyně) v poslední době zpochybňují, zda je lidský porod skutečně tak obtížný, jak se tvrdí. Kritizují hypotézu porodního dilematu, protože se obávají, že její bezvýhradné přijetí může vést ke zbytečným zásahům do přirozeného průběhu porodu [12, 13].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Markéta
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1016/s0029-7844(02)02367-0
[2] https://doi.org/10.1002/ajpa.1330070307
[3] https://doi.org/10.1038/scientificamerican0960-62
[4] https://doi.org/10.1126/science.296.5565.69
[5] https://paleoanthropology.org/ojs/index.php/paleo/article/view/555
[6] https://doi.org/10.1073/pnas.1205282109
[7] http://doi.org/10.1525/aa.1985.87.1.02a00100
[8] https://doi.org/10.1002/ar.23540
[9] https://doi.org/10.1073/pnas.1517085113
[10] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0118903
[11] https://doi.org/10.1016/j.ajog.2019.06.043
[12] Dunsworth, H. (2021). There is no evolutionary “obstetrical dilemma”. V knize The Routledge handbook of anthropology and reproduction (str. 441–453). Routledge.
[13] Rosenberg, K. R., & Trevathan, W. R. (2021). The obstetrical dilemma revisited—Revisited. V knize The Routledge handbook of anthropology and reproduction (str. 425–440). Routledge.
