Pro vznik srážek je potřeba vlhkost vzduchu – v suchém vzduchu těžko vzniká oblak, natož srážky. Je tedy zapotřebí zdroj vodní páry neboli velká vodní plocha či vlhký zemský povrch, ze kterých se voda do atmosféry odpařuje.
Ve velkém měřítku prší v místech s přísunem vlhkého vzduchu, tedy v místech, kam např. proudí vzduch z oceánů, a zároveň jsou zde podporované výstupné pohyby vzduchu, např. uprostřed tlakových níží nebo v přítomností vysokých horských hřebenů. Když vzduch stoupá, ochlazuje se a vlhkost v něm obsažená může kondenzovat, což vede k tvorbě oblačnosti a následně k dešti. Do Evropy přináší vlhký vzduch západní proudění z Atlantiku a zároveň počasí u nás ovlivňují tlakové níže, proto u nás prší. V subtropech naopak převládají sestupné pohyby vzduchu v tlakových výších, které rozpouští oblačnost, a tedy i snižují možnost srážek. Proto se v pásu subtropů nacházejí pouště.
I potoky, řeky, rybníky a jezera samozřejmě v malém měřítku zvlhčují vzduch, což může podpořit vznik oblaků a srážek. Nezapomínejme ale, že srážková oblačnost není lokální záležitost – zasahuje desítky až stovky kilometrů čtverečních (u přeháněk) či stovky až tisíce kilometrů čtverečních (u velkých systémů přeháněk či velkoprostorových srážek). Zároveň je pohyb oblaků řízen prouděním vzduchu v tzv. střední troposféře, tedy ve výšce asi 3–8 km nad povrchem Země, a to může být ovlivněno právě horami. Oblačnost tedy nebude zásadně ovlivněna každou vodní plochou, i když samozřejmě jakýkoli zdroj vlhkosti může trochu pomoci, stejně jako kopce a hory v okolí vodních ploch mohou měnit proudění větru, a tedy i pohyb oblaků [1].
Pro Zeptej se vědce odpovídal Peťas
