V klasických zápalných cigaretách najdeme po zapálení více než 6000 chemických látek, přičemž většina z nich je v kouři spojena s částicemi a aerosoly, tato směs se nazývá dehet. Mnoho z těchto látek je pro člověka toxických a minimálně 69 z nich se řadí mezi karcinogeny (rakovinotvorné látky). Nejsilnějšími karcinogeny jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, N-nitrosaminy a aromatické aminy. Kouření zápalných cigaret je spojeno nejen se vznikem rakoviny, ale také s neurologickými, kardiovaskulárními a plicními chorobami. Pokud se chceme zabývat vlivem samostatného přijímání nikotinu, tak bych se ráda zaměřila i na porovnání klasických zápalných cigaret oproti cigaretám elektronickým. Velké množství toxických látek souvisejících s tabákem najdeme i v elektronických cigaretách. Míra přítomnosti těchto toxických látek je nižší než u klasických zápalných cigaret. Avšak je třeba podotknout, že člověk musí být výhradním kuřákem elektronických cigaret, aby byl vystaven nižšímu množství toxických látek [1–5].
Složky obsažené v roztocích, které najdeme v elektronických cigaretách, většinou nejsou ani toxické, ani karcinogenní, pokud jsou přijímány v nízkém množství. Patří mezi ně nikotin, propylenglykol, glycerin a tabáková aromata. Elektronické cigarety dodávají kuřákovi nikotin ve formě aerosolu. Tento způsob příjmu simuluje autentický zážitek z kouření bez skutečného kouře [6].
Tabák však nemusí být uživateli přijímán pouze v zápalných cigaretách. Tabák může být například žvýkán, což u žvýkačů tabáku vede ke zvýšenému riziku onemocnění rakovinou v oblasti úst a krku [7]. Žvýkací tabák způsobuje okamžité zvýšení srdeční frekvence, stejně tak i krevního tlaku, avšak u pravidelných konzumentů žvýkacího tabáku nedochází k trvalým kardiovaskulárním změnám, čímž se žvýkání tabáku odlišuje od příjmu tabáku ve formě zápalných cigaret [8]. U uživatelů žvýkacího tabáku byl také prokázán zvýšený výskyt zubních kazů v porovnání s kouřením tabáku, a to z toho důvodu, že žvýkací tabák obsahuje sladidla [9].
Pro přijímání nikotinu z nikotinových sáčků není třeba kouře a sáčky neobsahují žádný tabák, jako v případě žvýkacího tabáku. Obsah nikotinu v nikotinových sáčcích je přítomen v takových koncentracích, aby byl identický pro kuřáky či konzumenty žvýkacího tabáku, pokud chtějí přejít z klasických cigaret na nikotinové sáčky, které jsou potenciálně méně škodlivé [10, 11]. Dále bylo prokázáno, že nikotinové sáčky mají nižší potenciál k nadužívání, než při kouření tabáku [12].
Nikotinové sáčky tedy neobsahují kromě nikotinu další chemické látky obsažené v tabáku nebo vznikající jeho spalováním. Díky tomu jsou považovány za bezpečnější alternativu k tabáku a dle Světové zdravotnické organizace (WHO, World Health Organization) není nikotin řazen mezi karcinogeny. Avšak je nutno podotknout, že nikotin je návykový a také může poškodit lidské zdraví [13, 14]. Nikotin totiž ovlivňuje celou řadu biologických funkcí, jako je třeba oxidační stres, který nastává, pokud je v našem těle mnoho nestabilních molekul – tzv. volných radikálů, a zároveň nemáme k dispozici antioxidanty, které nám umožňují se těchto volných radikálů zbavit. Oxidační stres může vést až k poškození našich buněk a potažmo i tkání. Nikotin také ovlivňuje tvorbu buněk (proliferaci) [14, 15], zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních poruch, respiračních poruch a poruch týkajících se žaludku a střev. Dále také snižuje imunitní reakce a ovlivňuje proliferaci a metastázování nádorů, což vede k rezistenci na léčbu pomocí chemoterapie a radioterapie [13].
Podtrženo, sečteno: nikotinové sáčky jsou vhodné, pokud kuřáci klasických cigaret již nechtějí přijímat škodlivé látky, které jsou obsažené v cigaretách, popřípadě se chtějí zbavit závislosti na cigaretách. U žvýkacího tabáku není tak vysoké riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, avšak častěji dochází ke vzniku rakoviny v oblasti úst a krku. Rozhodně ale kouření cigaret, žvýkání tabáku, užívání nikotinových sáčků nebo jakýchkoliv jiných návykových látek nedoporučujeme ani nepodporujeme. Kouření škodí nejen vám, ale i vašemu okolí.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Veronika
Zdroje:
[1] https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/article-abstract/2718096
[2] https://iopscience.iop.org/article/10.1088/1752-7163/abbf38/meta
[3] https://www.mdpi.com/1660-4601/10/9/4454
[4] https://www.thelancet.com/journals/lanonc/article/PIIS1470-2045(02)00815-X/fulltext
[5] https://link.springer.com/article/10.1023/A:1026024829294
[6] https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpubh.2013.00056/full?amp=1
[7] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17933578/
[8] https://www.nature.com/articles/s41598-018-25498-2
[9] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35615340/
[10] https://link.springer.com/article/10.1007/s13318-021-00742-9
[11] https://academic.oup.com/ntr/article/23/9/1590/6285126
[12] https://link.springer.com/article/10.1007/s00213-021-05948-y
[13]https://www.thieme-connect.com/products/ejournals/abstract/10.4103/0971-5851.151771
[14] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0041010104000911#aep-section-id30