Dětská rýmička: vy se ptáte, my odpovídáme!

Imunitu můžeme rozdělit na vrozenou a získanou. S vrozenou imunitou se již narodíme. Pomáhá nám rozeznat látky, které jsou tělu vlastní, od cizorodých. Vrozená imunita často nezvládne úplně zastavit infekci, ale dokáže ji zpomalit, čímž získá čas pro imunitu získanou.

Získaná imunita je zaměřena proti konkrétnímu patogenu. Lze si ji vytvořit proděláním choroby nebo očkováním. Získaná imunita dokáže specificky rozpoznat v těle cizorodou částici, se kterou se již dříve tělo setkalo, a zahájit odpovídající imunitní reakci. Tato schopnost imunitního systému se nazývá imunologická paměť.

Během dospívání se ochrana poskytovaná získanou imunitou zvyšuje a mladí dospělí trpí méně infekcemi než děti a staří lidé. Jak dítě roste, buduje si imunitní repertoár prodělanými infekcemi a očkováním. Většinu dětských nemocí proděláme pouze jednou a pak si vytvoříme ochranu pro zbytek života. S vyšším věkem imunitní systém prochází hlubokou remodelací a úpadkem. Imunitní buňky jsou „vyčerpané“, jejich protilátky vykazují sníženou schopnost rozpoznat nepřítele.

Jedním z nejběžnějších původců tzv. „rýmičky“ je rhinovirus. Existuje asi 160 subtypů rhinoviru a prodělání virózy způsobené jedním typem nás před dalším obvykle neochrání. Rhinoviry velmi rychle mutují, a tak se po čase setkáme se zase trochu jinou formou viru, která nás může opět nakazit.

Záměrná imunizace („promořování“) dětí vůči rhinovirům význam spíše nemá, ale děti se rhinovirové infekci pravděpodobně stejně nevyhnou. Dalším příkladem může být spála, po jejím prodělání vznikne imunita vždy jen na kmen, který onemocnění vyvolal. V případě setkání s jiným patogenem, který může tato onemocnění také způsobit, může nemoc znovu propuknout.

Na druhou stranu existují nemoci, které vyvolávají dlouhodobou imunitní ochranu. Například při setkání se spalničkami, zarděnkami nebo příušnicemi se většinou vytváří imunita na mnoho let. Jedná se však o závažná onemocnění, a tak se proti nim očkuje.

Za Zeptej se vědce odpovídala Anna