Dotazy a odpovědi

0162 Která voda je „pitnější“? Ze studánky, či z vodovodu?

Dotaz:

Řekla bych, že kolem konceptu „živé vody“ proudí (haha) tolik pozornosti především kvůli rozdílu pití běžné kohoutkové, ve které můžeme najít zbytkové stopy léků, chloru a podobně a vody studánkové, která má dostatek minerálů a dejme tomu asi i různé humic acids, nečistoty, mikroby a tak dále. Zajímalo by mě toto porovnání, i co se týče následných fyziologických/biochemických procesů při absorpci.

Minutová odpověď:

1)

Jakákoliv voda může být znečištěna jak chemicky, tak mikrobiologicky.

2)

Záleží na typu zdroje, jeho okolí i na tom, jak je o zdroj a vodu z něj pečováno.

3)

U drobných přírodních zdrojů vod, jako jsou různé studánky či studny u domů, hraje velkou roli, jestli se v okolí vyskytuje průmysl, farmy, pole atd.

4)

U pitné vody, která nám teče z kohoutků, vodárny kontrolují různé parametry.

Celá odpověď:

Odpověď

Jakákoliv voda může být znečištěna jak chemicky, tak mikrobiologicky.

Kohoutková voda se různě ošetřuje v úpravnách vod, kde se ze surové vody udělá voda pitná. Voda volně v přírodě tímto procesem neprochází a může tedy být kontaminována i různými mikroorganismy.

U drobných přírodních zdrojů vod, jako jsou různé studánky či studny u domů, hraje velkou roli, jestli se v okolí vyskytuje průmysl, farmy, pole atd. U velkých zdrojů pitné vody (odběr nad 10 000 m3/rok) existují ochranná pásma, ve kterých se nic takového vyskytovat nesmí.

Příkladem znečištění mohou být polyfluorované uhlovodíky, kterých bylo nalezeno více ve vodě ze studny v Karlových Varech než v Želivce [1], ze které bere vodu Praha a střední Čechy. Z polí se pak do vody dostávají hlavně pesticidy, o kterých bude zmínka dále.

Voda v malých obcích a ve větších městech

U pitné vody, která nám teče z kohoutků, vodárny kontrolují desítky, ne-li stovky různých parametrů [2], aby byla zdravotně nezávadná (viz vyhláška 252/2004 Sb.). Kvalita vody z kohoutků se liší případ od případu. Obecně platí, že v malých obcích, které si vodu zajišťují samy vlastními vrty, je horší než ve větších městech, a to hlavně kvůli menší četnosti vzorkování a jednodušší technologii úpravy vody [3].

Zbytky léčiv v kohoutkové vodě jsou téměř zanedbatelný problém. Například pro vypití jednoho Ibuprofenu bychom museli vypít až stovky tisíc hektolitrů vody [4]. Větší problém jsou pesticidy a jejich metabolity, kterými jsou podle zprávy SZÚ z roku 2017 kontaminovány až tři čtvrtiny vodovodů. Ale i ty úpravny vod dokážou snížit natolik, že k překročení limitů došlo „jen“ v 5 % případů [5].

Huminové látky (složité vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s relativní molekulovou hmotností až desítek tisíců) se vyskytují ve většině povrchových vod, protože vznikají přirozeným rozpadem rostlinného materiálu. Kromě toho, že ovlivňují zápach, chuť a barvu a mají i korozivní vlastnosti, reagují také při chloraci vody za vzniku chlorovaných huminových kyselin, které mohou mít negativní vliv na zdraví spotřebitele [6]. Navíc rády tvoří komplexy s těžkými kovy [7]. Proto se z pitné vody musí odstraňovat [8].

Není pitná voda jako pitná voda

Zkrátka, není pitná voda jako pitná voda. Záleží na typu zdroje, jeho okolí i na tom, jak je o zdroj a vodu z něj pečováno. Naštěstí je kvalita pitné vody přísně kontrolována a i když se v ní nějaké látky pocházející z lidské činnosti nacházejí, není se čeho bát. Jsou tam v minimálních koncentracích a zdraví neškodí.

Za větší diskusí o čistotě a chemické kvalitě vod stojí hlavně moderní analytické metody, které nám umožňují vidět stále nižší a nižší koncentrace. Naopak voda z různých studánek a studní, které nejsou tak moc kontrolovány, může být často znečištěna mnohem více.

Za Zeptej se vědce vypracoval Martin

Zdroje

[1] 10.1007/s11356-022-20156-7

[2] http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/monit/voda_2020.pdf

[3] https://www.vtei.cz/2016/06/specifika-mistnich-vodnich-zdroju-pri-zasobovani-obyvatelstva-pitnou-vodou/

[4] 10.2166/wh.2013.056

[5] https://vodnihospodarstvi.cz/pesticidy-a jejich-metabolity-pitne-vode/

[6] 10.1023/B:EMAS.0000016798.53163.43

[7] 10.1071/S96008

[8] Chemické listy 104, 1015-1022 (2010)

Odpovídal

(Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)
Štítky: studánka, voda, vodovod