Barva prachu: vy se ptáte, my odpovídáme!

Dotaz:

Proč je prach a špína černá/šedivá?

Zdroj obrázku: Pixabay

Minutová odpověď:

1)

Prach a špína může nabývat mnoho podob v závislosti na tom, v jakém prostředí se nacházíme, jaké je okolí a kdo se uvnitř pohybuje.

2)

V běžné domácnosti bude mít takový prach spíše bílou až šedou barvu. Dominantní vliv na jeho barvu máme totiž my sami – odlupují se z nás malé částečky kůže. Další složky pak mohou být závislé na tom, co dovnitř navane zvenku, jak máme v domácnosti nabarvené stěny atp.

3)

U špíny, kterou ze sebe smýváme či nasbíráme během vysávání, je vlivů ještě více, například vlákna z oblečení nebo koberce.

4)

Kdybychom prach, který se na poličce jevil bílý, sesbírali do jedné prachové kuličky, měla by tmavší barvu, jelikož více částic pohromadě pohltí více světla.

5)

Kdybychom se podívali na obsah pytlíku z vysavače pod mikroskopem, dokázali bychom jednotlivé barvy a odstíny rozeznat, zdálky to však bude vypadat jako tmavě šedé klubko špíny.

Zdroj obrázku: Pixabay

Odpověď

Prach a špína může nabývat mnoho podob v závislosti na tom, v jakém prostředí se nacházíme (dům, dílna, laboratoř…), jaké je okolí (poušť, staveniště, les, město…) a kdo se uvnitř pohybuje (dospělí, děti, domácí mazlíčci…).

Začnu nejprve prachem, který se běžně snažíme utírat z povrchů a lapačů v podobě stavebnic v poličkách. V běžné domácnosti bude mít takový prach spíše bílou až šedou barvu. Dominantní vliv na jeho barvu máme totiž my sami – odlupují se z nás malé částečky kůže. Další složky pak mohou být závislé na tom, co dovnitř navane zvenku (například nafoukaný pyl barvu posune spíše do žluté/zelené), jak máme v domácnosti nabarvené stěny (i z nich se barva postupně odlupuje), zdali uvnitř někdo kouří (cigaretový dým žlutí/hnědí) či jestli rádi připravujeme smažená jídla (tuky oxidací černají).

Co se týče špíny, kterou ze sebe smýváme či nasbíráme během vysávání, vlivů je ještě více. Za část obsahu mohou různá vlákna, ať už z oblečení, pohovky nebo například koberce. Část způsobují obyvatelé – hlína donesená zvenčí, černé chlupy kocoura nebo zlaté chlupy retrívra, a také barva vlasů obyvatel.

Z fyzikálního hlediska pak pozorujeme dva hlavní efekty. Prvním je množství částic, které najednou vidíme. Kdybychom prach, který se na poličce jevil bílý, sesbírali do jedné prachové kuličky, měla by tmavší barvu, jelikož více částic pohromadě pohltí více světla. Druhým je splynutí barev, podobně jako když smícháme několik barevných temper a dostaneme z toho hnědou až černou směs. Kdybychom se podívali na obsah pytlíku z vysavače pod mikroskopem, dokázali bychom jednotlivé barvy a odstíny rozeznat, zdálky to však bude vypadat jako tmavě šedé klubko špíny.

Závěrem si dovolím zajímavost ze světa biologie. V nedávném výzkumu bylo zjištěno, že v každé domácnosti žijí tisíce různých mikroorganismů (bakterií a plísní), jejichž výskyt je podobně závislý na vnějším a vnitřním prostředí a obyvatelích domu, a to až do míry, že lze na základě rozboru bakterií v prachu zjistit, jestli v domácnosti žijí převážně ženy či muži, či kde se daná domácnost nachází.

Za tým Zeptej se vědce odpovídal Adam