Není známo, že by občasné přeležení mělo být nebezpečné, ať z kardiovaskulárního, či jiného hlediska. Příčinou pocitu přeležení („dead arm“) je stlačení nervu, nebo jeho dočasně omezené prokrvení.
Pokud k takovému stavu nedochází vysloveně často či dlouhodobě, nemělo by se stát nic. Na druhou stranu, je-li komprese nervu chronická (např. v důsledku zlomeniny), může k jeho poškození dojít.
Nicméně je dobré připomenout, že není obvyklé, že by k přeležení ruky docházelo pravidelně. Ač tedy samo o sobě přeležení ruky nebezpečné není, důvod, proč k přeležení došlo, nebezpečný být může (pravidelné přeležení ruky může být symptomem jiného, většího problému). Za určitých okolností je proto na místě konzultace s lékařem.
Jedna poměrně běžná příčina přeležení je, když v noci leží člověku na paži partner, čímž může utlačit radiální nerv (tzv. „honeymoon palsy“ neboli „obrna milenců“). Další poměrně častou příčinou je alkoholová intoxikace, která u opojeného způsobí, že mu nezafunguje reflex signalizující, že by ve spánku měl změnit pozici („saturday night palsy“ neboli „obrna sobotní noci“).
Zejména pokud se přeležení týká oblasti předloktí či zápěstí, může jít o projev syndromu karpálního tunelu, který utlačení nervu usnadňuje. Přeležení je také možné častěji očekávat u jedinců s HNPP (zkratka pro Hereditary Neuropathy with Pressure Palsies neboli dědičná neuropatie se vznikem otlakových obrn), což je dědičná porucha typicky způsobená nefunkčním genem PMP22.
V neposlední řadě může být přeležení ruky se ztrátou pohyblivosti nebo citlivosti (otlaková paréza) zaměněné a (ač vzácně) klinicky nerozlišitelné od mrtvice (iktu). Velice doporučujeme stránky iniciativy Čas je mozek. Zde jsou pěkně představeny nejčastější projevy mrtvice. Asi nejdůležitější je, že mrtvice se nesmí „přechodit“ s tím, „že to přejde“. Časné ošetření může vést k úplnému uzdravení, otálení naopak k trvalým následkům.
Závěrem – přeležená ruka sama o sobě velice pravděpodobně mrtvicí ani jiným vážným problémem nebude, ale pokud ji doprovází další obtíže nebo má pacient jinak zvýšené riziko vzniku mrtvice, platí princip opatrnosti a je lépe v případě podezření volat 155. Přinejhorším z toho bude jen „zbytečná“ telefonická konzultace.
Za Zeptej se vědce odpovídali Jakub a Martin
