Tělo pavouků, stejně jako ostatních členovců, je na povrchu chráněno kutikulou, která tvoří tzv. vnější kostru (exoskelet). Hlavní stavební složkou kutikuly je polysacharid chitin. Kutikula může být někdy obohacena i sloučeninami vápníku, a to například u korýšů. Často je také pokryta různými deriváty vzniklými činností pokožkových buněk. Jsou to různé ostny, chlupy, šupiny nebo drápky. Hlavní funkcí kutikuly je ochrana vnitřních orgánů a opora těla živočicha. Na různých částech těla může kutikula dosahovat různé tvrdosti. U pavouků je např. kutikula pevnější na hlavohrudi a tvoří tzv. krunýř, neboli karapax, zatímco zadeček je mnohem měkčí. V našich domácnostech se nejčastěji vyskytují pokoutníci tmaví (Eratigena atrica), snovačky domácí (Steatoda grossa) a pokoutní (S. bipunctata) nebo třesavky velké (Pholcus phalangioides).

Dotazu o vyluxování pavouků se věnuje článek brazilských arachnologů, kteří testovali tuto metodu jako účinnou redukci populací pavouka koutníka prostředního (Loxosceles intermedia, brazilian brown recluse spider) v lidských obydlích. Kousnutí tímto pavoukem totiž způsobuje ošklivou nekrózu kůže, která se jen velmi špatně hojí. Co do velikosti můžeme tohoto pavouka přirovnat k našemu pokoutníkovi, který je ale naprosto neškodný. Vědci zjišťovali, co se stane, když vyluxují dospělé samce, samičky, nedospělé jedince i kokony s vajíčky. Výsledkem byla téměř vždy smrt vysátého jedince či zničení kokonu. Můžeme tedy říct, že vysátím pavouka, kterého najdete doma, ho téměř jistě zabijete, protože se silně potluče v hadici od vysavače a poraní se o ostatní pevné vysáté předměty.

K vyhození pavouka z okna se mi bohužel žádný výzkum dohledat nepodařilo, takže v odpovědi budu čerpat hlavně ze zkušeností kolegů arachnologů. V přežití či nepřežití pádu u pavouka hraje roli několik faktorů. Těmi nejdůležitějšími jsou jejich nízká hmotnost, tvar těla způsobující velký odpor vzduchu a také schopnost snovat vlákna s různými funkcemi. Pavouci jsou navíc zvyklí padat, je to jeden z jejich přirozených obranných mechanismů. Jejich rychlost během pádu silně snižuje tvar jejich těla, kdy s roztaženýma nohama spíše plachtí. Zároveň vypouštějí během pádu ze snovacích bradavek jakési záchranné vlákno, které se může někde zachytit a pád zastavit. Je-li pavouk opravdu malý, může se dokonce na vlákně nechat unášet větrem. Tento způsob pohybu někteří pavouci aktivně využívají k putování na delší vzdálenosti, odborně se mu říká ballooning a my ho známe jako babí léto. Pokud tedy pavouka vyhodíte z okna, je na rozdíl od vyluxování velmi pravděpodobné, že pád přežije.

Pro Zeptej se vědce odpovídal Ondra.

Zdroje:

RAMIRES, E. N., et al. Evaluation of the efficacy of vacuum cleaners for the integrated control of brown spider Loxosceles intermedia. Journal of Venomous Animals and Toxins including Tropical Diseases, 2007, 13: 607–619.