Pravý šungit je minerál obsahující nekrystalický uhlík (často i nějaké velmi malé množství fullerenu) a vyskytuje se pouze v Karélii [1]. Velmi podobný minerál, ale mnohem menší kvality, je možné nalézt i v Kazachstánu [2, 3].
Existují tři druhy šungitu – stříbrný šungit, který obsahuje nejvíce uhlíku (až 98 %) a je také nejvzácnější, černý šungit s obsahem uhlíku kolem 64 %, používaný nejčastěji pro čištění vody a výrobu různých dekorativních předmětů, a šedý šungit, ve kterém je uhlíku nejméně (ca 30 %). Ve všech těchto typech je ale i mnoho dalších příměsí – oxidu křemíku, železa, titanu, hliníku nebo i malé množství síry [3, 4].
Sorpční vlastnosti uhlíkových materiálů jsou již dlouho známé, viz například živočišné uhlí pro léčby průjmů, různé uhlíkové filtry do digestoří, cigaret, akvárií či bazénů. Podmínkou pro použití materiálu jako filtru je, aby měl tzv. velký specifický povrch – kolik opravdové plochy se vejde do jednotky hmotnosti. Šungit se v tomto směru od jiných filtračních materiálů neliší. Nicméně jeho surová forma má oproti zpracované formě poměrně malý povrch, na který se mohou látky sorbovat, takže před průmyslovým využitím prochází mnoha úpravami [1, 5].
U šungitu bylo již několikrát potvrzeno, že z vody nejvíce dokáže sorbovat organické látky [6], ale i některé anorganické ionty [2, 6] a zároveň dokáže udržovat přibližně stabilní pH vody [6]. V posledních letech se ukazuje, že by měl mít i antimikrobiální účinky [3].
Na druhou stranu bych byl velmi opatrný, protože se z šungitu namočeného ve vodě mohou uvolňovat i některé těžké kovy, jako je kobalt, arsen, vanad nebo železo [3].
Filtrování vody šungitem tedy není úplně mimo, jen si myslím, že hlavní využití najde v čištění odpadních vod, kde se dá sledovat, co v té vodě je za látky i po čištění – právě kvůli zmíněnému uvolňování těžkých kovů. V našich podmínkách bych to pro čištění pitné vody, která nám teče z kohoutků, ať už máme studnu, nebo veřejný zdroj, úplně neviděl.
V neposlední řadě bych byl velmi opatrný s tvrzeními uvedenými na zmíněných webovkách, že voda po úpravě šungitem má blahodárné účinky a je dobré ji pít při některých onemocněních. Na toto téma neexistují žádné věrohodné studie. Přidávání minerálních látek do potravin je regulováno zákonem z důvodu ochrany spotřebitele a péče o veřejné zdraví (ES č. 1925/2006). Při takovéto „domácí přípravě“ nevíme, jaké množství minerálů nebo jiných látek se nám do vody uvolní a je těžké s určitostí říct, jaké vedlejší účinky by to mohlo, ale také nemuselo, pro spotřebitele mít.
Za zeptej se vědce vypracoval a zdraví Martin.
Zdroje:
1. DOI: 10.1007/978-94-010-9598-3_20
2. DOI: 10.1134/S1070427206030128
4. Shungite: Protection, Healing, and Detoxification by Regina Martino
