Dobrý den, děkujeme za další z rodinných mouder a pokladů.
Zánět mozkových blan, neboli meningitida či invazivní meningokokové onemocnění je způsobeno bakteriemi, či viry v případě infekční nemoci, nebo jako důsledek úrazu či některých léků jako neinfekční onemocnění [1]. Dochází při něm k zánětu měkkých plen mozkových, tedy meningů. Pacient trpí vysokou horečkou, bolestí hlavy, ztuhlým krkem, nevolností a zmateností až poruchou vědomí [2]. Jde o život ohrožující nemoc s rychlým průběhem. Smrtnost tohoto onemocnění činí až 54 % [3].
Vzhledem k tomu, že jde o infekční onemocnění, nemůže být jeho příčinou pouhé chození ven s mokrou hlavou. To může pouze stav již nemocného či nakaženého, ovšem s bezpříznakovým průběhem, zhoršit.
Tento jev je pozorován v případě rýmy a nachlazení. S poklesem teplot a změnou vzdušné vlhkosti může dojít k rozvoji onemocnění. Zdánlivě zdravý člověk tedy může být nakažený a připadat si zdravý až do momentu, kdy dojde k jeho podchlazení či ochlazení vzduchu. Tím dojde k zúžení cév v nosní sliznici a sliznici dýchacích cest (vazokonstrikci) s možným následkem zhoršení krevního zásobení a snížení obrany sliznic proti patogenům. Ti situace okamžitě využijí a dojde k rozvoji nachlazení a dalších příznaků [4–6].
Jako první pravděpodobně použil termín meningitis lékař Napoleonovy armády Dominique Jean Larrey ve svých spisech Memoires de Chirurgie Militaire et Campagne. Ten po příjezdu do Pruska po neúspěšné invazi Ruska francouzskou armádou napsal: „Vojáci, kteří měli to štěstí přežít hrůzné následky zimy a hladu, byli náhle postiženi nemocí, pro kterou jsme zavedli název „fiévre méningitique catarrhale de congélation“. Tato nemoc brzy přešla v epidemii.“ Již v jeho názvu nemoci figuruje slovo „congélation“, čili podchlazení – je tedy zřejmé, že příčinu meningitity s prochladnutím spojoval [7].
Zajímavý je i vývoj původně hojně rozšířeného mýtu, že nachlazení způsobuje meningitidu. Na začátku dvacátého století došlo k jeho vymizení v USA a západní Evropě, nadále však přetrvává v Evropě východní a zejména v Rusku. Kromě mokré hlavy věří často lidé ještě v další příčiny zánětu mozkových blan, jako jsou studený vzduch, průvan a nenošení pokrývky hlavy během zimního období [7].
Kolem vzniku nákazy meningitidou panuje mnoho pověr, které jsou rošířené i v literatuře.
K jejich rozšíření přispěl například i ruský autor Alexandr Solženicyn v novele Rakovyj korpus (česky vyšlo jako Rakovina). O úmrtí spisovatele Nikolaje Gogola se zase věřilo, že zemřel na meningitidu způsobenou „intenzivní intelektuální aktivitou“ jeho mozku, jak tehdy potvrdilo lékařské konzilium. Součástí pověr o vzniku meningokokových onemocnění byla i teorie, že je způsobuje silné emoční rozrušení, například Eva Bovaryová v knize Madam Bovaryová francouzského spisovatele Gustava Flauberta po silném emočním vypětí prodělala „mozkovou horečku“ [7].
Zatímco mokrou hlavu nejlépe vyřeší vysoušeč vlasů, proti meningokokovým infekcím doporučujeme zvážit očkování některou ze dvou dostupných vakcín proti dvěma různým skupinám meningokokových kmenů [8, 9].
Za Zeptej se vědce odpovídala Helena
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1136/jnnp.2003.034272
[2] https://doi.org/10.1001/jama.2022.20521
[3] https://doi.org/10.1016/S0140-6736(03)13693-8
[4] https://doi.org/10.1175/WCAS-D-20-0040.1
[5] https://doi.org/10.1016/j.rmed.2008.09.011
[6] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12357708/
[7] https://doi.org/10.1016/B978-0-444-63364-4.00019-3
[8] https://www.ockovacicentrum.cz/cz/meningokokove-nakazy-acwy
[9] https://www.ockovacicentrum.cz/cz/meningokokove-nakazy-b
