0481 Srážení teploty u virového onemocnění

Pro začátek je třeba říci, že zvýšená teplota je jakákoliv tělesná teplota vyšší než „normální“ pro daného jedince v danou denní dobu a při dané situaci, nelze ji tedy jednoduše definovat na stupnici teploměru. Obvykle se jako „normalni“ teplota označuje teplota do 37 °C, za zvýšenou teplotu se považuje rozmezí 37–38 °C a od 38 °C jde o horečku.

Teď už k samotné odpovědi. To, že zvýšená teplota pomáhá v boji proti nemocem, si všimli už ve starověkém Řecku, kdy jednou z „moderních“ metod léčby bylo ponoření pacienta do teplého písku [1]. Podobného fenoménu si všimli i Římané, Egypťané, Číňané a Japonci. Tato znalost byla dovedena do extrému Juliem Wagner-Jaureggem, který léčil pacienty s bakterialni neurosyfilitidou pomocí malárie, která u nich vyvolává opakované zvýšení teploty a tím potlačila bakteriální infekci. Za tuto metodu byl v roce 1927 oceněn Nobelovou cenou [2]. Nyní tedy už víme, že zvýšená teplota byla už od nepaměti vnímána jako užitečná. Ale jak a proč?

V první řadě má zvýšená teplota mnoho vlivů na náš imunitní systém. Zde vše začíná u buněk, kterým se říká „antigen prezentující buňky“ a jejichž smyslem je upozornit na cizí organismus („antigen“) v našem těle. Zvýšením teploty narůstá kapacita těchto buněk, rychlost přenosu signálu a potažmo rychlost vyvolání poplachu [3]. To ale není vše. Tyto buňky mají za úkol aktivovat (neboli upozornit) další buňky imunitního systému, B buňky produkující protilátky (dělostřelectvo) a T buňky (pěchota) kontrolující, zdali některá z našich buněk není infiltrovaná patogenem. Tyto imunitní buňky za normálních okolností podléhají přísné kontrole (potřeba dvou a více povelů k útoku), ale při vyšší teplotě stačí pouze jeden signál, dělostřelectvo zahájí palbu a pěchota přejde do útoku [4]. V neposlední řadě zvýšená teplota jako taková zpomaluje růst a množení některých bakterií a virů [5, 6].

Proč tedy nemáme zvýšenou teplotu neustále? Jak již bylo naznačeno, zvýšená teplota je jakýsi poplach, krátkodobé intenzivní řešení, kdy se smějí porušovat pravidla. Pravidla ale existují od toho, aby se dodržovala. Zvýšená teplota může vést nejen k nevhodným reakcím vůči našemu vlastnímu organismu, ale jedním z důsledků je i poškození proteinů, ze kterých se skládá naše tělo. Existují sice mechanismy, jak tento problém řešit, na dlouhodobější zvýšenou teplotu však nejsme stavěni [7].

Co když jsme naopak podchlazení? V tomto případě dochází k přesnému opaku všeho, co bylo zmíněno výše – imunitní buňky jsou línější a hloupější (potřebují mnohokrát opakovat rozkaz k útoku). Což může vést k nežádoucím efektům, jako je například ke snížené reakci na cizorodé látky v našem těle [8].

Existují starší studie podle kterých může srážení teplot vést k mírnému prodloužení některých virových onemocnění. Novější systematický souhrn však toto nepozoruje – naopak, skupina s paralenem se zotaví o trošku (4 h) dříve [9]. I když má tedy zvýšená teplota pozitivní vliv na imunitu, není jisté, že nám pomůže se z virózy rychleji zotavit.

Vzato kolem a kolem, pokud je teplota v rozumných mezích (do 39 °C), nemusí se srážet [10]. Srážení horečky před diagnózou lékařem může navíc někdy ztížit určení správné diagnózy, jelikož její charakter u některých onemocnění může pomoci stanovení příčiny. Dlouhodobě zvýšená teplota ale může vést k nežádoucím vedlejším účinkům. Přetrvávání horečky déle než pět dní u virové infekce může být navíc varovným signálem jiného onemocnění a zpozornět byste měli také, pokud se u vás objevily zvýšené teploty bez jasného důvodu. Zároveň je třeba znovu upozornit na fakt, že tento text se vztahuje k člověku, který nemá jiná závažná onemocnění a že každý na zvýšenou teplotu reagujeme individuálně. Je tak třeba vždy zvážit přínos versus rizika a k celé problematice přistupovat s pokorou a rozumem. I teplota 38 °C může vést k nežádoucím projevům a může být nebezpečná, zejména u osob s dalšími závažnými onemocněními plic, srdce, hlavy, léčenými chemoterapeutikami nebo v šoku. Jelikož existují i tyto věci, které je nutné brát v potaz, tak pokud se vám na vašem stavu cokoliv nezdá, poraďte se s vaším lékařem nebo lékárníkem.

Tato odpověď byla inspirována úžasným souhrným článkem dohledatelným zde: Temperature and adaptive immunity