Nejprve je potřeba zjistit, proč vlastně takový flatus, lépe známý jako pšouk či prd, smrdí. Jeho typické složení u zdravých lidí tvoří z více než 99 % plyny bez zápachu – oxid uhličitý, metan, dusík, vodík, kyslík [1–3]. Zapáchajícími složkami jsou sirné sloučeniny, především sirovodík neboli sulfan („shnilá vejce“) a methanthiol („hnijící zelenina“) [4–6]. Každý pšouk je unikát co do složení a objemu, a posoudit, kdy smrdí nejhůř, je proto složité. Je zarážející, že studii zabývající se větry ve vodě se mi nepodařilo najít, můžeme se ale zamyslet nad několika možnými vlivy.
Vliv č.1: Zvýšená citlivost čichu při vyšší vlhkosti. Podle některých studií je vnímání zápachu silnější při vyšší vlhkosti ovzduší [7, 8], jiné studie s tímto tvrzením ale nesouhlasí [9]. Třeba tato studie [10] o zpříjemnění pobytu na latríně došla k závěru, že vyšší vlhkost vnímání nelibých pachů spíše potlačuje. V tom asi nebude zakopaný pes.
Vliv č. 2: Vyšší koncentrace plynů uvolněných až na hladině. Na vzduchu se náš nos typicky nachází alespoň 1 metr od zdroje, takže plyny vnímáme nejméně 40000krát zředěné, což značně snižuje vnímání zápachu [4, 5]. Sirovodík se ve vodě rozpouští jen málo a navíc pomalu [11], takže za dobu cesty plynové bublinky na hladinu je ho téměř stejně, jako když opustil zdroj. Neuvolní se ale do volného vzduchu – voda funguje jako bariéra, a proto bude alespoň dvakrát koncentrovanější. Můžeme ale mít i zcela nezředěný zážitek – podle toho, v jaké pozici se zrovna ve vodě nacházíme.
Vliv č. 3: Pšouky ve vodě jsou viditelné. Jednotlivé smyslové vjemy se vzájemně ovlivňují, např. barvy značně ovlivňují vnímání chuti jídla [12]. Podobně byla nalezena spojitost mezi čichem a zrakem [13]. Je tedy možné, že stoupající bublinky nám prozradí, že se plyny uvolnily, a ve výsledku je pak vnímáme intenzivněji.
Závěr: Díky rozmanitosti větrů je těžké určit, kdy smrdí nejhůř. To, jestli jsme v bazénu nebo kanceláři, nemá rozhodující vliv, spíš to, kolik vypustíme sirných sloučenin. Ve vodě mají sice plyny jen omezenou možnost se rozptýlit, což může vést k intenzivnějšímu zápachu, ale je také možné, že nás jen klamou smysly. Bez ucelené studie na toto téma je opravdu těžké rozhodnout.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Lenka
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1007/s11894-000-0042-8
[2] https://doi.org/10.1152/ajpgi.1997.272.5.G1028op
[3] https://doi.org/10.1038/s41575-019-0193-z
[4] https://doi.org/10.1136/gut.43.1.100
[5] https://doi.org/10.1016/j.jchromb.2009.05.026
[6] https://doi.org/10.1111/j.1600-051X.2007.01116.x
[7] https://doi.org/10.1016/j.apr.2023.101734
[8] https://doi.org/10.1016/j.scs.2023.104472
[9] https://doi.org/10.1007/s00405-020-06436-3
[10] https://doi.org/10.1002/ffj.3450
[11] https://doi.org/10.1021/ie5031453
