Každý z nás přijímá potravu, jejímž trávením získáváme energii. Jako hlavní energetický zdroj nám slouží glukóza, kterou využívají buňky různých tkání či orgánů k pohánění obrovského množství v nich probíhajících reakcí. Energie (kalorie) se tedy musí spotřebovávat neustále [1, 2]. Využívá se na procesy ovlivnitelné vůli (jako je třeba chůze, řízení, cvičení, učení se na hudební nástroj nebo právě mentálně náročná práce vyžadující dlouhou koncentraci), ale také na děje probíhající samovolně (například trávení, dýchání, udržení správné teploty těla a podobně). Právě to je důvodem, proč všichni pořád spalujeme kalorie – bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, váhu či aktuální fyziologický stav (spánek, pouhé koukání na televizi, práce atd.). Množství kalorií spálených pro pohánění základních metabolických funkcí v klidovém režimu je individuální a označuje se jako tzv. bazální rychlost metabolismu známá pod zkratkou BMR (z anglického „Basal Metabolic Rate“) [3].
Náš mozek tvoří pouze 2 % tělesné hmotnosti a téměř za všech okolností spotřebovává největší množství energie – v klidovém režimu až 20 % BMR [4]. Činnosti, které děláme vědomě, skutečně způsobují spotřebu kalorií nad rámec BMR [5]. Aby tedy bylo zabezpečeno udržení pozornosti a správné provedení dalších mentálně složitých úloh, po určitém čase si musíme doplnit energii. Při složitých testech totiž bylo pozorované měřitelné snížení glukózy v krvi [6, 7].
Jak však již bylo zmíněno, počet kalorií spotřebovaných nad rámec BMR závisí nejen na konkrétním člověku, ale také na činnosti, kterou vykonává [3]. Takže i když při mentálním zatížení dochází ke spotřebě kalorií, jejich množství je výrazně nižší ve srovnání s fyzickou námahou. Pohybuje se pouze v jednotkách procent [4, 8].
Závěrem lze konstatovat, že pravidelný pohyb i při vykonávání dlouhotrvající sedavé práce je doporučován nejen kvůli udržení či snížení tělesné váhy, ale taky ke zvýšení mentálního výkonu. Mysleme proto na to a pravidelně se projděme nebo alespoň protáhněme.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Andrea
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.3389/fpsyg.2018.01005
[2] https://doi.org/10.1016/j.clinbiochem.2013.04.027
[3] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK279077/
[4] https://doi.org/10.1073%2Fpnas.172399499
[5] https://doi.org/10.1053/beem.2002.0227
[6] https://doi.org/10.1016%2Fj.nlm.2010.02.002
