Vystavení pokožky slunci spouští různé reakce, zejména tvorbu melaninu – barviva, které určuje barvu kůže a zároveň ji chrání před škodlivým ultrafialovým (UV) zářením. Zajímavostí je, že toto barvivo je evolučně velmi staré, nedávno bylo prokázáno, že existovalo již u dinosaurů [1].
Melanin vzniká v buňkách zvaných melanocyty, které se nacházejí ve spodní vrstvě pokožky v množství asi 1000–2000 na mm2. Když jsme vystaveni slunci, melanocyty začnou produkovat více melaninu. Melanocyty mají tenké výběžky, jejichž prostřednictvím posílají melanin do hlavních buněk pokožky, tzv. keratinocytů, ve svém okolí [2, 3]. Keratinocyty využívají melanin jako „ochranný štít“, který chrání jejich buněčná jádra před poškozením UV zářením, a tedy před rakovinným bujením. Tento nárůst koncentrace barviva melaninu jako reakce na UV záření vnímáme jako tmavší barvu pokožky, tedy opálení.
Důležitou vlastností pokožky je její neustálá obnova, tedy vznik nových keratinocytů v nejspodnější vrstvě pokožky, jejich postupný přesun směrem k povrchu těla a nakonec postupné odlupování. Pokud již na slunci nejsme, výroba melaninu se vrací na původní úroveň a nové keratinocyty jsou světlejší. Melanin se v keratinocytech postupně odbourává (hlavně u lidí se světlejší kůží) a navíc se keratinocyty s vyšší koncentrací melaninu (tmavší) postupně odlupují a jsou nahrazovány keratinocyty s nižší koncentrací melaninu (světlejšími), a proto opálení časem bledne [3].
Ostré hranice mezi opálenou a neopálenou kůží, které jsou viditelné krátce po slunění, vznikají díky rozdílné reakci melanocytů v oblastech, které byly, nebo naopak nebyly vystaveny slunci. Během této první reakce dochází k výrobě tmavého barviva melaninu a jeho přesunu do výběžků melanocytů. Hranice opálení se během několika hodin až dní obvykle zjemní. Hlavním důvodem je postupné rozptýlení melaninu z melanocytů i do vzdálenějších keratinocytů – tedy i do onoho tenkého bílého proužku pod ramínkem tílka či plavek, což vyrovná barevný přechod. V této pozdní fázi opálení aktivované melanocyty vytváří více výběžků a zvyšují výrobu i jeho přesun do okolí [4].
Pro úplnost dodejme, že na vzhled kůže po opalování může mít vliv také zánětlivá reakce [5] – po slunění může dojít k mírnému zčervenání kůže, které zvýrazní opálení. Jakmile zánět odezní, barevné hranice jsou méně nápadné.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Katka
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1073/pnas.1118448109
[2] https://doi.org/10.1111/exd.13016
[3] https://doi.org/10.1016/j.clindermatol.2019.07.013
