Bobři obvykle tráví veškerý svůj život ve vodě a v její blízkosti, proto mohou povodně značně pocítit. Dlouhodobá studie z Německa uvádí jako příčinu úmrtí povodeň u dvou jedinců z celkových 1137 studovaných případů [1]. Více ohrožena mohou být mláďata, jež jsou schopna se potápět až po prvním měsíci života [2]. V takovém případě je rodiče mohou odnést v tlamě a všichni mohou najít dočasný úkryt nad vodní hladinou – ve výše položené noře, na vršku bobřího hradu, na plovoucích molech či jen tak na břehu [3].

I v případě, že se bobr během povodně neutopí, může být vodou splaven daleko od svého teritoria. Po povodních v roce 1830 se tak v Praze objevili bobři, kteří byli na počátku 19. století vysazeni Schwarzenbergy na Třeboňsku [4]. Během období zvýšené vodní hladiny bobři nijak zásadně nemění svou aktivitu, pouze mohou dočasně využívat jiné části svého teritoria [5]. Namísto původních obydlí si dokáží vykopat dočasné nory vysoko nad normálním stavem hladiny [6].

Povodeň může bobrům poničit jejich stavby – obydlí, hráze či zásobárny jídla. Bobři jsou však zdatní stavitelé, takže všechny tyto stavby dokáží obvykle rychle obnovit. Doklad o tom máme například z pozorování života bobrů na řece Branné (CHKO Jeseníky), kde jsou bobři velmi aktivní. Povodeň v roce 2024 koryto Branné v bobřím teritoriu značně přemodelovala, avšak bobři nezmizeli, pouze se přesunuli na pro ně vhodné nové místo (více informací k nalezení v sekci Další čtení). Studie z Polska zaznamenala, že bobři byli schopni opravit rozbitou hráz během osmi hodin [7]. Přesto však v USA vykazovali bobři žijící na řece se stabilní hladinou v průměru lepší fyzickou kondici než ti, kteří žili na toku s pravidelnými jarními záplavami [8].

Kromě nesporného vlivu povodní na bobry má také naopak bobří přítomnost vliv na četnost a sílu povodní. Na jednu stranu bobři stavbou hrází pomáhají krajině zadržet vodu (zvyšují její retenční schopnost) a dokáží tak zmírnit povodňové vlny. Na stranu druhou bobři mohou své nory hloubit v hrázích rybníků či protipovodňových valů a tím narušovat jejich konstrukci, což může vést až k jejich protržení. Při stavbě protipovodňových hrází se tak musí dbát na to, aby bobři v budoucnu nebyli schopni je provrtat svými norami, a kritická místa se zabezpečují například tzv. kamenným pohozem – vrstvou volně nasypaného těžšího kamene. Dále je důležitá pravidelná bedlivá kontrola hrází.

V případě usídlení bobra v jakékoliv hrázi by mělo být povoleno bobří sídlo odstranit. Velká část jižních Čech se svými rozlehlými rybníky je z tohoto důvodu zařazena v rámci programu péče o bobra do tzv. zóny C a přítomnost bobra je zde nežádoucí. Většina území Česka se nachází v zóně B, ,,kde je zájem na ochraně bobrů podřízen hospodářským a jiným zájmům člověka v krajině“. Pouze zhruba jedno procento rozlohy ČR spadá do zóny A, kde bobr požívá maximální ochrany [4].

Vliv povodní v roce 2002 na bobry žijící na Labi krásně shrnuje Dr. Aleš Vorel ve svém článku v časopisu Vesmír (viz sekce Další čtení).

Pro Zeptej se vědce odpovídal Honza

Zdroje:

[1] https://doi.org/10.1007/s13364-018-0405-x

[2] https://doi.org/10.1111/j.1439-0310.1984.tb01353.x

[3] Nitsche, K.-A. 2000. Behaviour of beavers (Castor fiber albicus Matschie, 1907) during the flood periods. Ve sbírce: Czech, A. and Schwab, G. (eds.) The European beaver in a new millennium. Proceedings of the 2nd European Beaver Symposium, 27–30 September, Bialowieza. Krakow: Carpathian Heritage Society, str. 85–90.

[4] Vorel, A. & Korbelová, J., eds. (2016): Průvodce v soužití s bobrem. ČZU v Praze, Praha. str. 1–129. https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/pruvodce-v-souziti-s-bobrem/

[5] https://theses.cz/id/tzaafk/90916_prace.pdf

[6] Wilsson, L. (1971) Observations and experiments on the ethology of the European beaver (Castor fiber L.)

[7] https://doi.org/10.1007/s10452-024-10130-5

[8] https://digitalcommons.unl.edu/icwdm_usdanwrc/527