Termíny UFO i UAP označují stejnou věc, jen ji v jednom případě nazýváme „neidentifikovaný létající objekt“ (v angličtině „Unidentified Flying Object“), ve druhém pak „neidentifikovaný vzdušný (nebo anomální) fenomén“ („Unidentified Aerial/Anomalous Phenomenon“) [1]. Vždy však jde o nějaký úkaz, který vidíme na obloze a nedokážeme jej v tu chvíli vysvětlit. UFO (dále budu pro jednoduchost používat jen tuto známější zkratku) tedy prokazatelně existují, nejde rozhodně o nesmysl na úrovni ploché Země, vždyť tento fenomén dlouhodobě zkoumá i americká NASA [2] či americké ministerstvo obrany [3].
UFO a IFO
Než však začnete slavit prokázání existence mimozemšťanů, je potřeba si uvědomit, co zkratka UFO znamená. Říká nám pouze to, že jde o nějaký létající objekt, který neumíme identifikovat. Cokoliv, co vidíme na obloze a nedokážeme v danou chvíli identifikovat, to je UFO. Pokud bychom šli společně do lesa, já bych vyhodil z kapsy minci, vy ji viděli letět, ale nevěděli, že jde o minci, bylo by to pro vás UFO. Pokud byste ji identifikovali, už by pro vás šlo o IFO, tedy identifikovaný létající objekt.
Navíc, pokud nemáme k dispozici dostatek doplňujících informací, je velmi snadné dojít ohledně UFO ke zcela mylnému závěru. Lidé často odhadují vzdálenost, velikost či rychlost pozorovaného objektu, nicméně tyto hodnoty je bez širšího kontextu téměř nemožné správně určit. Známy jsou případy, kdy si pozorovatel myslel, že vidí objekt letící ve výšce 500 metrů nad zemí rychlostí 1000 km/h, avšak nakonec se ukázalo, že šlo o družici letící 7,8 km/s, a to ve výšce 400 km. Velmi záleží např. na perspektivě, čehož se běžně využívá ve filmech. Je proto třeba obtížné určit, zda vidíme letadlo, či jen jeho model.
Na obloze pozorovali lidé objekty, jimž nerozuměli, od nepaměti, avšak skutečná historie UFO se datuje do roku 1947, kdy pilot K. Arnold viděl ve státě Washington řetěz devíti lesklých rychle se pohybujících objektů, jež nedokázal identifikovat [4, 5]. Teprve později byly označeny jako létající talíře. V té době totiž začala pod vlivem kosmického výzkumu, sci-fi knih a filmů či technického rozvoje za studené války převládat představa, že by tyto objekty mohly být mimozemskými plavidly. Od té doby došlo k nahlášení tisíců dalších případů UFO. Stejně dlouhá je i snaha o jejich vysvětlení. V ČR se sběru pozorování UFO a jejich vysvětlování věnoval projekt Záře [6].
Pokud uvidíte na obloze objekt, jehož podstatu neznáte, určitě stojí za to poradit se s odborníky na nejbližší hvězdárně, kteří vám mohou pomoci najít vysvětlení [7]. Čím více informací budete k události mít, tím lépe. Základem je datum, čas a lokalita pozorování a co nejdetailnější popis jevu, plus případně video či fotografické záznamy.
Většinu neznámých létajících objektů se podaří objasnit
Víme tedy, co za UFO stojí? Z větší části ano. V průměru se podaří objasnit 92–95 % nahlášených případů. V některých případech se povede prokázat podvod či vtip, zejména pokud jde o fotografické materiály. Často jde o úmyslné, ale i neúmyslné „hoaxy“ (vymyšlené zprávy). Významným faktorem může být tzv. davová psychóza, kdy stačí velmi malý, nebo dokonce zcela vymyšlený podnět k tomu, aby lidé viděli UFO úplně všude, a to ještě týdny po onom spouštěči, jak dokazuje nedávný případ pozorování dronů z New Jersey v USA [8].
Větší část pozorování je nicméně reálná. Často se jedná o meteorologické či optické jevy v atmosféře, které mohou jako létající objekty vcelku dobře vypadat: příkladem mohou být blesky, čočkovitá oblaka nebo bolidy (velmi jasné světelné jevy pozorované při průletu částic hmoty atmosférou) [9]. Občas se jedná dokonce i o hvězdy či planety [10]. Za některými případy se skrývají třeba i diskotéková světla nebo lasery vysílané do mraků [11].
Další velkou část UFO tvoří lidmi vyrobené objekty. Často jde o letadla či meteorologické balony. Nemalou část UFO z poslední doby tvoří i lampiony štěstí či „vláčky“ družic, nejčastěji konstelace Starlink [12, 13]. Několik případů, zejména z USA, lze vysvětlit i jako pozorování experimentálních utajovaných letounů. Ostatně jeden bonmot praví, že nejčastější výskyt pozorování UFO je u vojenských základen USA. Tyto báchorky navíc mnohdy vojáci sami přiživují, aby zmátli nepřítele i zvědavou veřejnost.
Musíme připustit, že jsou i případy (5–8 %), které se vysvětlit nepodaří. Nelze zcela vyloučit třeba méně známé fyzikální jevy, například z oblasti meteorologie, elektromagnetického pole či geofyziky. Může jít o jevy známé, avšak v daném kontextu velmi neobvyklé, či dokonce dosud zcela neznámé. Přesto však lze oprávněně tvrdit, že se většina těchto případů neobjasní hlavně kvůli tomu, že máme k dispozici nedostatečný (případně zavádějící či mylný) popis události a nekvalitní nebo zcela chybějící dokumentaci.
Tak že by přece jen mimozemšťané?
Nemohli by však za některými z oněch nevysvětlených případů stát mimozemšťané? Spíše ne. Ve Sluneční soustavě jsme zatím život nenašli. Kosmické agentury se o jeho objevení dlouhodobě snaží (zejména na Marsu, v budoucnu i na Europě, Titanu či Enceladu), zatím však bez valného úspěchu [14–18]. Objevují se i poněkud fantastické zprávy o možnosti života v oblačné vrstvě Venuše [19]. V každém případě by však šlo, vzhledem k podmínkám, o jednoduchý život, nejspíše „jen“ na úrovni bakterií. Řada lidí si při zmínce o mimozemšťanech automaticky představí vyspělou civilizaci, což je chyba. Hypotetičtí návštěvníci by tedy museli cestovat z mnohem větší dálky.
Připusťme proto existenci inteligentní technické civilizace mnohem vyspělejší než ta naše. I pro ni ale stále platí fyzikální omezení, zejména to, že nelze překročit rychlost světla ve vakuu [20]. V praxi se navíc ukazuje, že pro velkou kosmickou loď, která by nesla případné zástupce takového inteligentního druhu, je téměř nemožné docílit byť jen procenta tohoto limitu. Takto vysoké rychlosti by mohly v praxi dosáhnout spíše malé bezpilotní sondy na principu laserových či solárních plachetnic nebo poháněné výbuchy atomových bomb [21, 22]. Za určitých okolností bychom hypoteticky byli schopni vyslat takovou malou mezihvězdnou sondu už i my dnes, byť s velkými obtížemi a za předpokladu gigantických výdajů [23]. Ostatně, o něčem podobném uvažuje právě Loeb v případě ʻOumuamua, který je rozebrán dále v textu.
Soudobá fyzika neukazuje žádný použitelný způsob, jak by mohli mezi hvězdami cestovat velcí, lidem podobní zástupci mimozemských druhů, a to ani když uvažujeme populární nápady na různé rafinované způsoby, jak limit rychlosti světla obejít, jako jsou červí díry nebo warpový pohon. Ani ty by bohužel v praxi nefungovaly. Mimozemšťané by se k nám proto zřejmě neměli fyzicky jak dostat.
Proč dělají kruhy v obilí?
Avšak i kdyby se mimozemšťanům povedlo potřebné technologie vyvinout, položme si otázku, proč by k nám létali. Kdyby stáli o zdroje či nový prostor k životu, bylo by lepší osídlit nějakou pustou planetu. Proč by tedy vynakládali obrovské zdroje, aby se objevili na obloze, udělali kruhy v obilí, zahráli si na honěnou se stíhačkami a zase zmizeli? Leda snad, že by šlo o nějakou formu jejich zábavy [24]. A problém není jen vzdálenost, ale i čas. Je dost možné, že by se dvě vyspělé civilizace v jediné galaxii zcela minuly časově: jedna by zanikla dříve, než by se druhá vyvinula.
Přesto stále probíhají i pokusy o hledání mimozemských vyspělých civilizací či jejich projevů. V otázce zmíněný Avi Loeb z Harvardovy univerzity se domnívá, že 1I/ʻOumuamua, první známý objekt, jenž k nám přiletěl z mezihvězdného prostoru (na což odkazuje „1I“ v názvu), je artefaktem mimozemské civilizace, zřejmě vrakem kosmické lodi, nebo kusem mimozemského kosmického smetí, jako je třeba kus solární plachty [25, 26]. Je pravda, že dle modelů vyplývajících z dat o jejím pohybu měla ʻOumuamua opravdu neobvyklý tvar (protáhlý či zploštělý, tedy ne „šutr“), to ale samo o sobě není důkazem umělého původu.
Jednak vědecká komunita navrhla přirozené způsoby, jak by objekt takového tvaru mohl dosáhnout, jednak neexistuje žádný další přímý ani nepřímý důkaz, který by Loebovu hypotézu podporoval [27]. A jak říká tzv. Saganova břitva (v angličtině „Sagan’s Razor“), mimořádná tvrzení vyžadují mimořádně silné důkazy. Profesor Loeb aktuálně vede projekt Galileo, který hledá v blízkosti Země další možné doklady mimozemských technologií [28]. Často je však terčem kritiky kvůli práci s malými soubory dat, která navíc bývají nekvalitní. Ve vědecké komunitě je tak ve svých názorech spíše osamocen, většina jeho kolegů se k jeho názorům staví spíše odmítavě [29, 30].
Avi Loeb a Garry Nolan
Loebův nepředpojatý přístup k existenci a hledání možných mimozemských artefaktů v blízkosti Země je docela sympatický a s patřičnou dávkou skepticismu mu nelze než fandit. Skepticismus je však něco, co Loebovi samému bohužel dost často schází. Argumenty, které vysvětlují nalezené artefakty či pozorované jevy stylem „jako by to někdo udělal záměrně“, nejsou to pravé ořechové, protože se jimi dá vysvětlit vše, ve skutečnosti ovšem nevysvětlují v podstatě nic. Měli bychom se jich proto pokud možno vyvarovat, respektive je používat až jako poslední možnost.
Další vámi zmíněný výzkumník Garry Nolan zachází ve svých spekulacích ještě dále než profesor Loeb. Je třeba objektivně uznat, že má pravdu v tom, když říká, že k možnosti mimozemských návštěv Země je lepší se stavět nepředpojatě, než se jí vysmívat. Současně však musíme dodat, že je G. Nolan profesí imunolog, tedy odborností nemá k mezihvězdnému cestování či hledání mimozemského života blízko [31]. Při analýze známých kosterních pozůstatků nalezených v Chile na poušti Atacama postupoval správně vědecky, oznámil, že vzorek obsahuje lidskou DNA [32, 33]. Současně se však pouští do analýzy materiálů získaných z údajných létajících talířů, což už je velmi podivné, a navíc zcela mimo jeho odbornost.
Signály z neznáma
Větší pozornost se tak soustřeďuje buď na signály hypotetických mimozemšťanů, nebo typické znaky, které by přítomnost takové civilizace prozradily. Ve druhém případě jde zejména o proslulé Dysonovy sféry – hypotetické konstrukce, které by mohla inteligentní civilizace postavit kolem své hvězdy, aby z ní získala co nejvíce energie [34]. Možné jsou i orientační či komunikační prostředky, něco jako pozemské majáky. Nic podobného se zatím ale nepovedlo prokázat, všechny náznaky se dosud povedlo vysvětlit přirozenými způsoby. Opět musíme připomenout, že mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. Hledáním signálů je proslulý zejména projekt SETI, který však dosud úspěch nezaznamenal, přestože zde byl jeden náznak, v podobě tzv. Wow! signálu [35, 36]. U něj však šlo zřejmě o emise mezihvězdného mračna vodíku.
Myšlenka mimozemských návštěv Země, UFO jakožto létajících talířů vyspělých bytostí, kruhy v obilí a další záhadologické fenomény se staly už tradiční součástí různých New Age náboženských směrů [37]. S nimi spojené společnosti nezřídka pořádají „konference“, kde se prolínají tradiční náboženské myšlenky s přírodní spiritualitou a pseudovědeckými hypotézami. Ve svém důrazu na vědeckou terminologii a častým zdůrazňováním otevřené mysli a vědeckého přístupu se mohou zdát vědě blízké. Vědomě či nevědomě se však s vědou rozcházejí v přístupu k dokazování svých tvrzení, což je ostatně jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi vědou a jinými obory lidské aktivity. Vědci nechtějí věřit, chtějí důkazy. Právě do pseudovědecké společnosti můžeme zařadit i portugalského ufologa Francisca Correu, respektive UFO konferenci v Praze, o které se mluví ve videu.
Závěr
Rozhodně tedy platí, že dosud nebyly zaznamenány žádné důkazy o jakékoliv spojitosti mezi pozorováními UFO a mimozemšťany. A dosud nemáme ani jediný doklad o přítomnosti mimozemského života (a už vůbec ne inteligentního) kdekoli ve vesmíru.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Vítek
Zdroje:
[1] https://www.archives.gov/research/topics/uaps
[2] https://science.nasa.gov/uap/
[4] https://airandspace.si.edu/stories/editorial/1947-year-flying-saucer
[5] https://www.project1947.com/fig/1947b.htm
[6] http://www.projektzare.cz/
[7] https://www.hvezdarna.cz/novinky/mimozemstane-vitani/
[8] https://www.bbc.com/news/articles/c62785697v0o
[9] https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-nad-michiganem-proletel-zarici-meteor-40058094
[11] https://slovacky.denik.cz/volny-cas/tydenik-ufo-prileta-z-diskoteky-.html
[12] https://blog.idnes.cz/stisk/brnenske-nebe-neovladlo-ufo-ale-letajici-lampiony.Bg10043059
[14] https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Exploration/ExoMars
[15] https://science.nasa.gov/mission/mars-2020-perseverance/
[16] https://science.nasa.gov/mission/europa-clipper/
[17] https://europa.nasa.gov/resources/58/europa-lander-study-2016-report/
[18] https://e2tmission.wordpress.com/
[19] https://www.morningstarmissions.space/
[20] https://www.astronomy.com/science/speed-of-light-realitys-speed-limit-explained/
[21] https://www.planetary.org/articles/what-is-solar-sailing
[22] https://ntrs.nasa.gov/api/citations/20000096503/downloads/20000096503.pdf
[23] https://breakthroughinitiatives.org/initiative/3
[25] https://lweb.cfa.harvard.edu/~loeb/Loeb_Astrobiology.pdf
[27] https://earthsky.org/human-world/avi-loeb-oumuamua-controversy/
[28] https://projects.iq.harvard.edu/galileo/
[29] https://www.aanda.org/articles/aa/full_html/2024/11/aa49569-24/aa49569-24.html
[30] https://www.space.com/interstellar-meteor-avi-loeb-expedition
[31] https://med.stanford.edu/profiles/garry-nolan
[33] https://carlzimmer.com/chile-and-its-scientists-protest-research-on-tiny-mummy/
[34] http://doi.org/10.1088/0004-637X/698/2/2075
[37] https://news.northeastern.edu/2024/11/22/ufo-religion-movement/
Další čtení prověřené autorem:
1. Přímo problematice a výzkumu fenoménu UFO se věnují mnohé pořady s Vladimírem Šiškou z výše zmíněného projektu Záře. Například:
- Jaké je vysvětlení UFO? Co zjistil projekt Záře? (přednáškový cyklus Pátečníci): https://www.youtube.com/watch?v=ZDO2bcM3DpQ
- UFO většinou nevypadá jako létající talíř. Pitva mimozemšťana je falešná. (podcast U kulatého stolu): https://www.youtube.com/watch?v=Sk83RJlUyOM
- O UFO seriózně (přednáškový cyklus předmětu Základy astrobiologie): https://www.youtube.com/watch?v=5pq3lX7-JI0
2 . Velmi známý je Fermiho paradox, tedy problém, že pokud by existovali inteligentní mimozemšťané, už by nás dávno měli navštívit. Jde o onu otázku: „Kde tedy všichni jsou?“ K tomu například:
- Paul Davies – Podivné ticho (český překlad nakladatelství Argo a Dokořán, 2011)
- Stephen Webb – Kde tedy všichni jsou (český překlad nakladatelství Paseka, 2007)
- Tomáš Petrásek – Fermiho paradox (přednáškový cyklus Pátečníci): https://www.youtube.com/watch?v=I7VnYcyfn1E
- Tomáš Petrásek – Mimozemšťané před branami (přednáškový cyklus Věda kontra iracionalita): https://www.youtube.com/watch?v=26yGoSO50VM
- Julie Nekola Nováková – Fermiho paradox (rozhovor na publicistickém portálu Avokádo): https://www.youtube.com/watch?v=H4UzVezU3k8
3. K obecnějšímu astrobiologickému výzkumu a hledání stop mikrobiálního života v kosmu pak doporučuji:
- Julie Nekola Nováková – Astrobiologický průzkum vesmíru (přednáškový cyklus Pátečníci): https://www.youtube.com/watch?v=yh1Q0JDtMiI
- Jan Toman – Podledovcová jezera na Zemi a ve Sluneční soustavě (přednáškový cyklus Pátečníci): https://www.youtube.com/watch?v=H4UzVezU3k8
- Ondřej Čadek – Ledové měsíce a možnost života na nich (přednáškový cyklus Přednášky z moderní fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy): https://www.youtube.com/watch?v=rI3z54Begfk
- Tomáš Petrásek – V džungli exoplanet (přednáškový cyklus Pátečníci): https://www.youtube.com/watch?v=xt1B8Ko25ao
- Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (přednáškový cyklus Pátečníci): https://www.youtube.com/watch?v=x8r2TuJmSJs
4. Obecně velmi doporučuji sledovat tým kolem předmětu Základy astrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy:
- SIS: https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=MS107023
- Facebook: https://www.facebook.com/ZakladyAstrobiologie
5. Projekt SETI: https://www.seti.org/ a web SETI@home: https://setiathome.berkeley.edu/
