Všeobecně se dá říct, že ženské zdraví není tak studované, jak by si zasloužilo. A týká se to i menopauzy, přesných příčin jejích příznaků a možných způsobů, jak od nich ulevit. Nějaké informace o tom, co se během menopauzy děje, už ale k dispozici máme. Mluvíme-li o menopauze, měli bychom přesněji používat pojem „perimenopauza“ – přechod je perimenopauza, samotná menopauza pak nastává až po déle než dvanácti měsících bez menstruace, nicméně v odpovědi to pro zjednodušení zaměňuji.

Příznaků menopauzy je celá řada a patří mezi ně i zmiňované návaly horka. Ty zažije většina žen, mohou trvat i roky a až 10 % žen je popisuje jako nesnesitelné [1–3]. Vědecké studie se dívaly i na souvislost s různými rizikovými faktory – návaly horka jsou častější u kuřaček či žen s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI) [2]. To však samozřejmě neznamená, že by štíhlé nekuřačky nezažívaly podobné návaly, jen se to děje u menšího počtu žen.

Návaly horka mají velké dopady na kvalitu života žen, ale i pracovní produktivitu, pokud bychom to chtěli hodnotit z ekonomického pohledu. Studium a řešení příznaků by tedy měly být logicky prioritou.

Jakou roli v tom všem hrají hormony?

Zajímavé je, že závažnost projevů ovlivňuje hlavně změna hladiny hormonů před menopauzou a během ní spíše než jejich aktuální množství. V překladu to znamená, že můžete mít stále „hodně“ estrogenu, ale pokud jste ho dříve mívala výrazně víc, můžete i tak zažívat silné projevy, zatímco u jiné ženy, kde je hladina nižší, avšak jen s malým rozdílem, tak silné projevy být nemusí. Samotný pokles hladiny estrogenu ovšem jako vysvětlení nestačí.

Následně se tedy výzkum snažil dívat na další hormony, které by mohly návaly horka řídit, nicméně prozatím bez jasného důkazu [2]. Jedním z kandidátů však zůstává norepinefrin, jehož hladina byla u žen s návaly zvýšená. Také hladiny dalších látek, které vznikají při jeho odbourávání, byly v těchto případech naměřeny zvýšené [2]. Problémem ale zůstává to, že sice umíme hodnotit hladiny hormonů v krvi před návalem, v jeho průběhu a po něm, nicméně tyto hladiny se mohou lišit od toho, jaké je jejich množství v mozku. A protože se vědci nemohou jen tak šťourat v mozku živých lidí, je obtížné udělat jednoznačné závěry.

Co tedy způsobuje návaly horka?

Z vědeckého pohledu se při návalu horka v těle děje několik změn zároveň. Rychle vzroste tělesná teplota, byť ne o moc, ale u žen procházejících menopauzou to zároveň vede k rozšíření cév a rychlému uvolňování tepla skrz kůži. Zrychluje se také srdeční tep a klesá krevní tlak [2, 4].

Co tyto změny řídí? Podle jedné teorie to jsou tzv. KND neurony, tedy buňky v mozku, přesněji v podvěsku mozkovém. V kůži máme detektory změny teploty a ty pak v mozku aktivují právě KND neurony, které spolupracují s dalšími typy nervových buněk vytvářejících hormony (jako luteinizační hormon a gonadotropin stimulující hormon), přes které ovlivňují právě nástup návalu horka.

Předpokládá se, že u žen s výraznějšími návaly horka dochází vlivem hormonálních změn k narušení přirozeného mechanismu regulace tělesné teploty [5]. Tělo pak může reagovat i na drobné změny teploty návalem horka. Právě oblast mozku s KND neurony prochází změnami v důsledku hormonálních změn a může to tedy být pojítko mezi poklesem estrogenu a nástupem nepříjemných projevů.

Co může pomoct?

U některých žen pomáhá nasazení hormonální léčby, při které se doplňuje hladina hormonů, aby jejich pokles nebyl tak dramatický. Tato léčba může mít i vedlejší účinky, vždy by tedy měla probíhat ve spolupráci s lékaři. Výzkum pak navrhuje i použití nehormonálních léků, jako je třeba klonidin (Catapres) nebo venlafaxin [5], které by mohly blokovat následné příznaky menopauzy. I použití těchto nehormonálních přípravků je ale nutné konzultovat s lékařem.

Mnoho studií zkoumalo pouze malé počty žen, a je tedy třeba provést širší studie na větších vzorcích populace. Je ještě mnoho věcí, které o menopauze nevíme a které by nám mohly pomoci najít nové přístupy ke zvládání jejích příznaků.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Kristýna