Duch (od dýchati, dech) je obvykle chápán jako nehmotná podstata duše, tedy něco, co přesahuje naše tělo. Abychom mohli vědecky ověřit existenci duchů, musíme vycházet z jevů, které jsou měřitelné a opakovatelné. Pokud by duchové skutečně existovali a chtěli bychom přinést důkaz o jejich přítomnosti, bylo by nutné mít spolehlivý a opakovatelný zdroj dat.
Výzkumu údajných projevů duchů se věnují různé disciplíny – od fyziky po psychologii. Mezi nejčastěji používané metody patří měření elektromagnetických polí (tzv. EMF metry, z angl. „electromagnetic fields“), kde se odchylky od normálu vykládají jako možná přítomnost ducha; dále záznamy okolních zvuků a analýza statického šumu ve snaze zachytit tzv. elektronické hlasové fenomény (EVP, z angl. „electronic voice phenomenon“); nebo využití infračervených kamer k objevení neviditelných signálů, které jsou pak zkoumány na fotografiích.
Žádná z těchto metod však nepřinesla průkazné výsledky. Například je známo, že někteří lidé jsou citlivější na odchylky v elektromagnetických polích, a pocit „přítomnosti“ ducha, který by EMF metr detekoval, lze navodit i běžnými podněty [1]. EVP měření se nedaří systematicky zopakovat se stejnými výsledky – to, co někdo považuje za hlas, jiný vnímá jako obyčejný šum [2]. Infračervené fotografie lze zase vždy vysvětlit i jinak – doposud nebyla předložena jediná, pro kterou by neexistovalo jiné věrohodné vysvětlení [3].
Velká část výzkumů se tak kloní k názoru, že údajná setkání s duchy mají spíše psychologické příčiny – například vliv sugesce (forma ovlivnění svých myšlenek či představ prostředím nebo i sebou samým) [4], nebo snahu lidského mozku vytvářet smysluplné vzorce i z neurčitých podnětů [5].
Kromě toho, že nemáme žádné spolehlivě a opakovatelně měřitelné důkazy o existenci duchů, je potřeba si uvědomit i jedno omezení vědy: vědecká metoda není určena k tomu, aby s jistotou potvrdila, že něco neexistuje. Umí spíš ověřovat, když něco je. Například lze dokázat existenci medvědů, protože je můžeme opakovaně pozorovat, změřit a zdokumentovat. U duchů ale takové důkazy chybí – a i kdyby se nikdy žádný neukázal, věda z toho nemůže udělat definitivní závěr, že neexistují [6].
Shrnuto: Neexistuje žádný vědecky uznatelný důkaz o existenci duchů. Všechny dosavadní záznamy a pozorování lze vysvětlit jinými způsoby. Zároveň však jejich neexistenci nelze vědecky potvrdit – pouze konstatovat, že pro ni nemáme spolehlivé důkazy.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Filip
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1176/jnp.13.4.515
[2] https://ir.lib.uwo.ca/kingspsychologypub/22/
[3] https://www.taylorfrancis.com/chapters/edit/10.4324/9781315247366-6
Také na http://www.scienceofghosts.com/
[4] https://link.gale.com/apps/doc/A97754939/AONE?u=anon~abee767b&sid=googleScholar&xid=f4d3305f
[5] https://doi.org/10.1002/acp.3068
[6] Cohen, M. F. (2011). An introduction to logic and scientific method. Read Books Ltd.