Bitcoin je decentralizovaný protokol, který slouží jako digitální měna. Je zamýšlený jako všeobecně dostupný elektronický platební prostředek nezávislý na konkrétních finančních nebo státních institucích [1].

Pro fungování digitální měny je zapotřebí, aby byly nějakým způsobem věrohodně ověřeny transakce (platby) mezi uživateli. K tomu slouží decentralizovaný registr plateb, který se nazývá blockchain. Záznamy v registru ověřují uživatelé nazývaní těžaři prostřednictvím speciálních výpočetně náročných operací, za které získávají odměnu v podobě nových bitcoinů.

Jednotliví uživatelé mají přístup ke svým bitcoinům prostřednictvím takzvaných bitcoinových peněženek. Nejedná se o peněženky, ve kterých by byly bitcoiny (digitálně) uloženy, ale de facto o přístupové klíče k záznamům o bitcoinech uloženým v blockchainu. Současný vlastník bitcoinu tak může převést bitcoiny jinému uživateli tím, že zadá příkaz k provedení transakce, kterou převede bitcoin ze své peněženky do jiné. V blockchainu se uloží záznam o transakci a přístup k tomuto bitcoinu získá nový uživatel prostřednictvím svého přístupového klíče.

Ekonomická podstata bitcoinu jako měny je založená na jeho užitečnosti při provádění plateb. Protože používání bitcoinu nenařizuje nebo negarantuje vláda ani jiná instituce, závisí ochota uživatelů přijmout bitcoiny výměnou za zboží nebo služby pouze na důvěře, že budou moci později použít bitcoiny k nákupu zboží nebo služeb od jiných uživatelů.

V současnosti však naprostá většina bitcoinových transakcí neslouží k nákupům zboží a služeb, ale ke spekulativním investicím. Ty jsou založené na názoru nakupujících, že budoucí hodnota bitcoinu dále poroste, a tedy že dnes zakoupené bitcoiny bude možné v budoucnu se ziskem prodat. V ekonomické terminologii má tak bitcoin charakter takzvané finanční bubliny.

Pokud tržní cena bitcoinu roste, současní držitelé bitcoinů dosahují kapitálových zisků, podobně jako investoři do jiných aktiv, jako jsou akcie nebo nemovitosti. Ti, kteří bitcoiny v dané situaci nedrží, se v takové situaci sice nepodílejí na výnosech spojených s růstem ceny bitcoinu, ale zároveň na růstu ceny bitcoinu ani přímo neprodělávají, mají jen své prostředky uložené jinak.

Zda se bitcoin dlouhodobě šířeji prosadí také jako platební prostředek, není dosud jasné. Ačkoliv je v současné době z digitálních měn nejrozšířenější, jeho podíl na celkových platbách za zboží a služby je zanedbatelný. Zda se dále rozšíří, zanikne bez náhrady, nebo bude nahrazen jinou, například technologicky vyspělejší nebo lépe propagovanou měnou, závisí čistě na koordinaci a shodě mezi uživateli. Názory na budoucnost bitcoinu se dramaticky liší, od nadšenců až po zásadní skeptiky, mezi něž patří i řada renomovaných ekonomů [2].

Ačkoliv bitcoin představuje atraktivní technologický pokrok, má také podstatné nedostatky. Jedním z hlavních je obrovská energetická náročnost ověřování provedených transakcí. Velmi hrubé odhady ukazují, že spotřeba elektřiny na provozování blockchainu odpovídá celkové spotřebě celých zemí, jako je například Nizozemsko. Ze společenského hlediska se tak jedná o velmi neefektivní způsob uskutečňování plateb [3].

Pro Zeptej se vědce odpovídal Jarda