Bolest hlavy je nejčastější formou lidské bolesti vůbec [1] a postihuje častěji ženy [2]. Bolesti hlavy mohou být různě silné a vyskytovat se různě často. Mohou trvat minuty nebo dny, mohou se opakovat nebo trvat i několik týdnů [2, 3]. Bolest může být od mírné až po silně omezující a může být doprovázena dalšími příznaky, jako je nevolnost [4] nebo zvýšená citlivost na hluk či světlo [5].
Ač to může vypadat, že bolest hlavy je vlastně bolest mozku, není tomu tak. Samotný mozek nemá vlastní receptory bolesti (odborně nociceptory) a nedokáže tedy „cítit“ bolest [6].
Většina bolestí hlavy má původ v oblastech hlavy a krku: v nervech cév uvnitř i vně lebky, svalů krku, hlavy a obličeje či výstelky kolem mozku. Tyto nervy reagují na různé spouštěče bolesti (nejčastěji stres [7], svalové napětí [8], léčiva, rozšíření cévy [9] či některé infekce [10–12]) a vysílají informace především prostřednictvím trojklanného hlavového nervu dále do mozku [13].
Stává se, že nás bolí odlišné části hlavy. To je závislé právě na tom, které části hlavy jsou „zasaženy“ (např. bolest čela související s ucpanými dutinami), a také na tom, jaký typ bolesti hlavy zažíváme. Existuje celá řada typů bolesti hlavy [2], přičemž nejčastějším typem je bolest tenzní, tedy bolest z napětí [14]. K tenzním bolestem hlavy dochází, když se svaly na hlavě a krku napnou. Napnutím svalů poté dochází k přimáčknutí okolní tkáně a nervů, což způsobuje bolest hlavy. Důvodem je často stres nebo úzkosti, nedostatek spánku či vynechané jídlo. K tenzní bolesti hlavy může přispívat také vysoká konzumace kofeinu, dehydratace nebo kouření [15].
Druhým nejčastějším typem bolesti hlavy je tzv. migréna. Migréna je charakterizována opakujícími se záchvaty středně silné až silné pulzující bolesti na jedné straně hlavy [16]. Bolest je způsobena aktivací nervových vláken, která se nacházejí ve stěně mozkových cév v mozkových plenách [16]. Nejčastějšími souvisejícími příznaky migrény jsou nevolnost, zvracení a přehnaná citlivost na světlo [17]. Tyto symptomy při běžné tenzní bolesti hlavy nevnímáme a jsou charakteristické právě při migréně.
K nevolnosti během migrény může docházet z několika různých důvodů. Jedním z nich je aktivace mozkových center pro zvracení v hypothalamu, což vyvolává nevolnost [18]. Dalším mechanismem může být snížená hladina serotoninu v mozku během migrény [19]. Toto snížení přispívá ke zhoršení příznaků migrény, a tedy také k nevolnosti [20]. Proto jsou často léčiva pro akutní léčbu migrény navržena tak, aby se navázala na receptory serotoninu a pomohla nastavit jeho normální hladinu [21].
Pro Zeptej se vědce odpovídala Tereza
Zdroje:
[1] http://doi.org/10.1016/S1474-4422(18)30499-X
[2] https://doi.org/10.1016/j.amjmed.2017.09.005
[3] https://www.ninds.nih.gov/health-information/disorders/headache
[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK559083/
[5] https://doi.org/10.1111/j.1526-4610.2012.02292.x
[6] https://doi.org/10.1007/s11916-014-0458-8
[7] https://doi.org/10.1093/brain/awab048
[8] https://doi.org/10.1177/0333102410362927
[9] https://doi.org/10.1186/s10194-018-0913-8
[10] https://doi.org/10.1016/B978-044306707-5.50039-0
[11] https://doi.org/10.1097/wco.0000000000000934
[12] https://doi.org/10.1186/s10194-022-01450-8
[13] https://doi.org/10.1186/s10194-020-01134-1
[14] https://doi.org/10.1016/j.nrleng.2017.12.005
[15] https://doi.org/10.7759/cureus.45377
[16] https://www.ninds.nih.gov/health-information/disorders/migraine
[17] https://ichd-3.org/1-migraine/
[18] https://doi.org/10.1016/j.neuron.2018.01.029
[19] https://doi.org/10.1111/j.1468-2982.2007.01476.x
