1805

Dotaz:

Jak je to s ředěním u homeopatik? Máme v roztoku: 1) anorganickou látku v roztoku rozpadlou na ionty. 2) organickou, ta bude v roztoku pravděpodobně jako celá molekula. Jak je to s neustálým ředěním? Modelově: mám X objem (hmotnost) roztoku, rozdělím ho na dvě poloviny a doleju čistou vodou na původní objem (hmotnost). To budu stále opakovat. Nehledě na problém s tím, že žádná voda není absolutně čistá, takže tam bude stále stoupat poměr příměsí. To zanedbáme. Dejme tomu, že je rozpuštěna složitější organická sloučenina s molekulovou hmotností třeba 200. Je jasné, že její molekula neváží 200 g, ale i tak má jistou nedělitelnou hmotnost (u anorganik bychom se bavili o iontu). Pokud budeme stále ředit, dojdeme nevyhnutelně do stavu: 1) počet molekul nebude dělitelný 2 a nastane příkladně stav, že v jedné z těch dvou nádob budou molekuly 2 a v druhé 3. Pokud má ještě tak malá koncentrace mít vliv (homeopatikum), měl by být účinek těchto 2 značně rozdílný (1,5*). 2) V případě iontových sloučenin by teoreticky došlo ke stavu, že v jedné nádobě bude (např. Na+) a v druhé (např. Cl-). Což si ale nedovedu představit. To by znamenalo v jedné nádobě NaOH a v druhé HCl. 3) Dojdeme do stavu, kdy by mělo dojít k rozdělení té molekuly na dvě části. To je také nepředstavitelné. Lze doložit na nějakém konkrétním případu homeopatika (velká molekula a velké ředění), kdy by teoreticky mohlo dojít k tomu „dělení molekuly“? A jak je to pak s vysvětlením účinků takového roztoku? Jak se pak skutečně chová ta látka?

Minutová odpověď:

1)

Homeopatika fungují pouze jako placebo, jako léčiva nemají žádný prokazatelný účinek.

2)

Na rozdělení molekuly je třeba štěpící chemické reakce, ředěním ji rozdělit nelze.

3)

Při nekonečném ředění dojdeme do stavu, kdy v jedné lahvičce bude jedna molekula a v dalších nic.

Homeopatika byla opakovatelně prokázána jako neúčinná, jak jsme podrobně rozebírali v dřívějším dotazu č. 179. Jejich jediným účinkem je víra uživatele, že se jeho stav po požití homeopatika zlepší, tedy placebo efekt.

Před použitím protřepat

Rozpuštěné látky v tekutině nikdy nejsou rozpuštěné v celém objemu zcela rovnoměrně. Z toho důvodu se například sirupy na kašel musí před použitím protřepat, abychom měli pokud možno rovnoměrnou dávku léčiv v celém objemu. Pokud tekutinu naředíme a rozdělíme do dvou lahviček, počet molekul v obou lahvičkách tedy nebude zcela totožný. Ve velkých koncentracích molekul to nevadí, protože chyba počtu molekul je v tak obrovském množství zanedbatelná.

Pro představu: jedna tableta paracetamolu 500 mg obsahuje 2×10²¹ molekul, tedy dvojka a za ní 21 nul. Pokud takovou tabletu rozpustíme ve sklenici vody a tuto směs rozdělíme do dvou sklenic, pár stovek molekul sem, pár stovek molekul tam je opravdu jedno a koncentraci to moc nezmění.

Pokud ředíme donekonečna a dojdeme na koncentraci třeba 5 molekul na sklenici, tak při rozdělení do dvou sklenic po dobrém promíchání budou v jedné 2 a v té druhé 3. Jinak to nejde. Molekuly se chovají jako míčky, nejdou prostým přeléváním rozpůlit. Na rozdělení molekuly spojené pevnými (kovalentními) vazbami je třeba chemické reakce, která by rozštěpila chemickou vazbu mezi jednotlivými atomy v molekule [1].

U iontových chemických vazeb, které se vyskytují například v kuchyňské soli (NaCl), opravdu ke štěpení iontových vazeb dochází a sůl (chlorid sodný NaCl) se ve vodě rozpouští na iont sodíku (Na+) a chloru (Cl-). Pokud se na obalu homeopatika tvrdí, že právě ionty jsou ona aktivní látka, pak musíme počítat počet těchto iontů v roztoku. Jejich koncentrace po nekonečném ředění ovšem také půjde k nule a nakonec budeme mít koncentraci 5 iontů v jedné sklenici, kterou rozdělíme do dvou sklenic se 3 a 2 ionty.

Víra hory přenáší

V porovnání s počtem molekul 10²¹, které potřebujeme na zastavení bolesti hlavy paracetamolem, jsou ony jednotky molekul až žádné molekuly v homeopatikách naprosté nic. Paměť vody, o kterou se opírají zastánci homeopatik, nefunguje (odpověď dotazu č. 102). Rozpouštědlo si nepamatuje, která látka v něm dříve byla.

Lidská mysl je však velice silná. Víra, že mě homeopatikum uzdraví, tedy placebo efekt, dokáže výrazně vylepšit klasickou léčbu [2; dotaz č. 381]. Biologická či lékařská podstata placebo efektu však zatím nebyla plně vysvětlena.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Adéla