V některých pádech háček mizí, v jiných zůstává. Je to proto, že ve všech pádech se vyslovuje hláska ň a podle pravidel českého pravopisu to jinak správně zapsat nejde. Písmena i a ě, která následují po písmenu n, mění výslovnost n na ň [1, 2]. Písmeno ň tedy zůstává jen před samohláskami a (1. pád), o (5. a 7. pád), u (4. pád), jinde se musí psát n.

Následující tabulka představuje slovo Aňa ve všech pádech.

Stejné pravidlo platí pro slova končící na -ďa nebo -ťa. Mohou být rodu ženského i mužského.

Jde většinou (ale ne výhradně) o jména. Příklady jmen končících na -ďa: Naďa, Béďa; končících na -ťa: Káťa, Vráťa.

Výše uvedené pravidlo o změkčování hlásek d, t, n před i nebo ě občas lidé záměrně porušují, většinou proto, že chtějí své jméno nějak ozvláštnit. Jako příklad můžeme uvést jméno výtvarníka Jana Antonína Pacáka, který se psal jako Jan Antonín „Jeňýk“ Pacák.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Jarka

Zdroje:

[1] https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=103#nadpis2

[2] https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=126#nadpis1