Ony látky, kterým se zjednodušeně říká „toxiny z břečťanu“ (například z rostliny břečťan popínavý, Hedera helix), jsou přírodní látky, které mají z praktického i vědeckého hlediska zajímavé antimikrobiální účinky. Mohou však také nepříznivě ovlivňovat růst jiných rostlin – mohou je brzdit. Tomuto negativnímu ovlivňování se říká odborně alelopatie. Pokud jsem dotaz pochopil správně, zaměřím odpověď tímto směrem.
Nejvíce se jedná o triterpenoidní látky zvané saponiny. Ve vašem případě se mohou nacházet jak v půdě, tak ve zbytcích kořenů. Důležité ovšem je, že volné saponiny z půdy během několika týdnů až měsíců vymizí [1]. Hlavní roli v tom hrají půdní mikroorganismy, které rozkládají organické látky. Rozklad těchto látek je tedy výraznější v půdách, kde je více půdních mikroorganismů. To lze například podpořit přidáním kompostu či hnoje.
Saponiny jsou také dobře rozpustné ve vodě, takže je může déšť nebo zalévání zahrady v půdě „naředit nebo odplavit“ pryč. To také pomáhá jejich rozkladu a „vyčištění“ půdy.
Spíše vědecky je pak zajímavé chování saponinů v různých půdách. V jílovitých půdách se totiž tyto látky mohou navázat na malé částice půdy (odborně se tomu říká adsorpce), což vede ke snížení jejich účinnosti, ale tím i pohybu (odplavení) v půdě. Prakticky bych doporučoval pokusit se co nejvíce odstranit z pozemku kořenové zbytky, půdu s láskou klasicky zpracovat a podpořit půdní mikroflóru například zapravením kompostu, hnoje. Když ani po vyčištění půdy stromky a maliny neporostou dobře, může být problém buď ve zbytcích škodlivých látek, nebo v tom, že půda není z nějakého jiného důvodu vhodná, například má nevhodnou kyselost. Ve všech případech by měl pomoci kompost – rozloží organické zbytky a stabilizuje půdu.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Martin
