Kýchání může být skutečně ovlivněno a spuštěno náhlým pohledem do jasného světla [1]. Tento fenomén se zjednodušeně označuje jako fotické kýchání. Tento typ kýchání je unikátní v tom, že nesouvisí s typickými spouštěči kýchání, jako jsou alergie, virová a bakteriální onemocnění, či podráždění nosní sliznice (kouř, prach, silné vůně či zápachy) [1], ale souvisí spíše se samotnou smyslovou stimulací světlem.
Fotické kýchání je nejčastěji způsobeno přítomností dědičného reflexu [2], označujícího se také jako tzv. ACHOO syndrom (z anglického „autosomal dominant compulsive helio-ophthalmic outbursts“) [3]. Tento syndrom postihuje přibližně 18–35 % populace [4]. Tento reflex je vždy spuštěn pouze po „prvním“ vystavení silnému světlu, nikoli opakovaně [1]. Po náhlém vystavení silnému světlu (nejčastěji slunečnímu záření) dochází ke spuštění nekontrolovatelného a silného kýchání (může se jednat až o desítky kýchnutí), které je ještě silnější, pokud byla daná osoba před vystavením záření zcela potmě [5].
Druhým případem je tzv. příležitostné fotické kýchání. Ne každý, u kterého se tedy vyskytuje fotické kýchání, je nositelem ACHOO syndromu. Rozdíl je především v intenzitě, frekvenci kýchání a samozřejmě v genetice.
Odpověd nervového systému
A jak tedy samotná smyslová stimulace světlem způsobí kýchnutí? Předpokládá se, že k reflexu dochází díky nervovému propojení mezi nervy zodpovědnými za zrakové a kýchací reakce. Zrakový nerv, který přenáší zrakové informace z očí do mozku, je běžně aktivován při vystavení jasnému světlu. Ovšem světlo může rovněž aktivovat trojklanný nerv [6], který se podílí na přirozeném kýchání [1]. Tyto dva nervy se nacházejí v těsné blízkosti, což může vést ke zvýšené mozkové aktivitě a nechtěné aktivaci sousedních nervových drah, nebo nesprávné komunikaci mezi nervy. Jedinci trpící fotickým kýcháním vykazují také vyšší citlivost na zrakové podněty a vyšší aktivaci zrakové kůry mozku [3]. Zároveň mají fotiční kýchači také silnější pocit lechtání v nose při pohledu do jasného světla. Ten je způsoben aktivací mozkového centra, které se označuje jako insula [3].
Fotické kýchání je neškodné a obvykle neznamená žádný závažný zdravotní problém. Nejčastěji tak způsobuje spíše jen nepříjemnosti, a to například profesím, jako jsou piloti, či řidičům při řízení auta, především při vyjíždění z tunelu.
Pro Zeptej se vědce odpovídala Terka
Zdroje:
[1] https://doi.org/10.1177/1753465809340571
[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK109193/
[3] https://doi.org/10.1371/journal.pone.0009208
[4] https://www.scientificamerican.com/article/why-does-bright-light-cau/
[5] https://accesspediatrics.mhmedical.com/content.aspx?bookid=2674§ionid=220519809