Rodiče své děti obvykle nevnímají úplně stejně
Ačkoliv se často říká, že rodiče mají rádi všechny děti stejně, výzkumy ukazují, že realita je složitější. Každé dítě se rodí do jiné situace – první přichází do rodiny, kde jsou rodiče mladí, nezkušení a věnují všechnu pozornost právě jemu. Později narozené dítě už ale vyrůstá mezi sourozenci a rodiče mezi ně čas, energii i zdroje musí dělit [1–5]. Tyto drobné rozdíly postupně formují specifické vztahy mezi rodiči a jednotlivými dětmi. Oblíbenost se navíc může v průběhu života měnit – například v pubertě si rodič může lépe rozumět s jedním dítětem, v dospělosti s jiným.
Pořadí narození významně ovlivňuje přístup rodičů i chování dětí
Prvorození bývají často vychováváni s větším důrazem na výkon a zodpovědnost, protože rodiče do jejich výchovy investují nejvíce energie a očekávání. To z nich často činí cílevědomé a spolehlivé jedince, ale také osoby náchylnější ke stresu [6–9]. Prostřední děti bývají méně „viditelné“, protože rodičovská pozornost se dělí mezi staršího a mladšího sourozence [10]. Nejmladší pak často vyrůstají v uvolněnějším prostředí – bývají spontánnější, kreativnější a rodiče je někdy více chrání či rozmazlují [11]. Tyto odlišnosti nejsou vrozené, ale vyplývají z prostředí, do kterého se dítě narodí.
Každé dítě si v rodině hledá vlastní místo
Podle výzkumů z oblasti evoluční psychologie si sourozenci vytvářejí tzv. rodinnou niku – specifickou roli, díky níž se odlišují od ostatních a zajišťují si pozornost i přijetí rodičů. Zatímco prvorození se obvykle ztotožňují s rodiči, přebírají jejich hodnoty a snaží se udržet si jejich uznání, později narození se častěji vymezují – bývají otevřenější novým zkušenostem, sociálně zdatnější a přizpůsobivější [9, 12]. Tato přirozená odlišnost mezi sourozenci pomáhá snižovat jejich rivalitu a umožňuje dětem fungovat v jedné rodině.
Podobnost mezi rodičem a dítětem posiluje vzájemnou blízkost.
Rodiče mají přirozenou tendenci více rozumět tomu dítěti, které jim je v něčem podobné – povahově, hodnotově nebo i svým pořadím narození [12]. Prvorozený rodič tak často intuitivně chápe problémy prvorozeného dítěte, zatímco mladší sourozenec má blíže ke svému nejmladšímu potomkovi. Oblíbenost tedy nemusí souviset s větší „mírou lásky“, ale spíše s podobností a snadnější komunikací. Evoluční výzkumy zároveň naznačují, že lidé mají přirozenou tendenci více investovat do dětí, které jim jsou fyzicky nebo povahově podobné – tento mechanismus pravděpodobně souvisí s instinktivním posilováním vazby mezi geneticky příbuznými [12].
Shrnutí
Pořadí narození sice ovlivňuje vztah mezi rodičem a dítětem, ale samo o sobě neurčuje, koho rodiče „víc milují“. Jak odlišnosti podle pořadí narození, tak „láska“ je ovlivněna rozdíly plynoucími z kombinace věku, zkušeností, osobnosti rodičů i dítěte a momentální životní situace. Láska rodičů se neměří množstvím pozornosti, ale tím, zda se dítě cítí přijímáno a v bezpečí.
Rozdíly mezi dětmi podle pořadí narození byly přitom široce zkoumány a doloženy velkým množstvím kvantitativních i kvalitativních studií, které potvrzují souvislosti s osobností, vzděláním i rodinnými vztahy (ačkoli některé výzkumy popisují efekty slabé či neprokazatelné). Je důležité také poznamenat, že mnoho efektů může být kulturně specifických a záleží vždy na celkovém kontextu rodiny. Např. prvorození v jihovýchodní Asii mohou být vychováváni odlišně a mají jiné podmínky než prvorození v ČR. Velmi významným faktorem je také pohlaví sourozenců, a to i v kombinaci s jednotlivými rodiči.
Pokud by vás téma zajímalo podrobněji, i v českém prostředí existuje řada popularizačních knih – vizte sekci Další čtení prověřené autorem.
Pro Zeptej se vědce odpovídal Radim
Zdroje:
[1] Adler, A. (1994). Psychologie dětí. Práh.
[2] Kuba, R. (2015). Vliv rodinných konstelací na vzdělání s ohledem na věkové odstupy a pohlaví sourozenců. Diplomová práce, PřF UK.
[3] https://doi.org/10.1093/ije/dyq148
[4] https://doi.org/10.1080/00224545.1995.9712218
[5] https://doi.org/10.1037/0022-3514.37.8.1325
[6] https://doi.org/10.1093/cesifo/ifq022
[7] https://doi.org/10.1016/j.jrp.2011.06.008
[8] https://doi.org/10.1016/j.intell.2009.08.003
[9] https://doi.org/10.1007/978-3-031-08956-5_519-1
[10] https://doi.org/10.1007/s12110-003-1017-x
[11] https://doi.org/10.1016/j.intell.2018.08.003
[12] Sulloway, F. J. (1997). Born to Rebel: Birth Order, Family Dynamics, and Creative Lives. Pantheon Books.
Další čtení prověřené autorem:
Sourozenecké konstelace od Kevina Lemana.
Z vědecky podložených děl má největší vliv světový bestseller Franka J. Sullowaye Born to Rebel: Birth Order, Family Dynamics, and Creative Lives.