Zátěžové deky jsou vyrobeny z látky a materiálů, které přidávají váhu, jako jsou nejrůznější plastové, skleněné či ocelové kuličky, které jsou rovnoměrně v materiálu deky rozprostřeny. Podle doporučení by měla zátěžová deka představovat 10 % hmotnosti uživatele. To znamená, že při váze spáče 80 kg by měla samotná deka vážit asi 8 kg.

Zátěžové deky jsou hojně propagovány jako nástroj pro zlepšení kvality spánku, který vede k lepší tvorbě melatoninu v našem těle – hormonu řídícího spánek a bdění. Tvoří se především v noci, když je tma, a navozuje spánek. Jeho nízká hladina vede k poruchám spánku a nálad. Dále jsou často zátěžové deky spojovány také s vyšší hladinou serotoninu (hormonu štěstí) a celkovou psychickou pohodou. Ovšem pravda není, jako vždy, takhle přímočará.

Osoby s psychiatrickým onemocněním a neurodivergencí

Zátěžové deky mohou skutečně účinně snížit pocit úzkosti a únavy, nejčastěji však u osob s poruchami duševního zdraví (deprese, úzkosti) [1], poruchou pozornosti [1] či poruchou autistického spektra [2]. Zároveň také zátěžové deky umožňují lidem s poruchou pozornosti a duševního zdraví rychlejší usínání a méně časté buzení uprostřed noci [1]. Tento efekt však nebyl zaznamenán u osob s poruchou autistického spektra [3].

Osoby bez psychiatrického onemocnění

U osob bez psychiatrického onemocnění mohou zátěžové deky také snížit pocit úzkosti a přispět k celkovému pocitu pohody [4]. Tento efekt ovšem není pozorován u všech stejně, a přibližně 30 % testovaných tento efekt nepociťovalo. První hodinu po usnutí byla v rámci studie [5] také měřena hladina stresového hormonu kortizolu, ta ale nebyla při použití zátěžové deky snížena. Zátěžové deky u osob trpících nespavostí mohou vést k pocitu kvalitnějšího spánku [6]. Jednalo se však pouze o subjektivní hodnocení (pocit), samotná kvalita spánku nebyla experimentálně porovnávána. Zároveň zátěžové deky přispívají k vyšší hladině melatoninu (spánkového hormonu) první hodinu při usínání [5].

Mechanismus působení

Pokud bychom se chtěli podívat na mechanismus působení zátěžových dek, tak nejvíce uznávaný je mechanismus tzv. „hlubokého tlakového dotyku“ (z anglického „deep pressure stimulation“). Jedná se o tlak, kterým deka působí na různé části těla, čímž může stimulovat pocit doteku, stejně jako například akupresura či masáž [7]. Právě tato „hloubková masážní stimulace“ může mít příznivé účinky právě při pocitech úzkosti či nespavosti [8] a může také zmírnit projevy nemoci u osob s poruchami autistického spektra [9] a s poruchou pozornosti [10]. Hloubková masážní stimulace může, stejně jako klasická masáž, vést k aktivaci tzv. parasympatického nervového systému, což je ta část nervového systému, která přepíná tělo do klidového stavu, a to potom vede k relaxaci a uvolnění [4, 11].

Shrnutí

Zátěžové deky mohou určitě pomoci některým osobám ke snížení pocitu úzkosti a přispět k vyšší hladině melatoninu a většímu pocitu pohody. Je potřeba ale mít na paměti, že se jedná pouze o nástroj podpůrné terapie a některým lidem pomoci nemusí. Zároveň je stále poměrně nejasná otázka vlivu zátěžových dek na zlepšení kvality spánku a problém bude vyžadovat další výzkum.

Také je také potřeba říci, že studie věnující se výzkumu zátěžových dek nemohou být nikdy zcela „zaslepené“, protože účastníci výzkumu vědí, že mají právě těžkou deku, a proto mohou být výsledky při vyplňování dotazníků samotnými odpovídači subjektivně zkreslené.

Pro Zeptej se vědce odpovídala Terka